Víc než památný postup se Slavií, heroický výkon! Hyský zářil po skalpu giganta

Řím (od našeho zpravodaje) - Není divu, že na tiskovou konferenci po úspěšném utkání přišel skvěle naladěn. Vykládal dlouze a zasvěceně, jak bývá jeho zvykem, i když se mač nepovede. Na úvod lehce zavtipkoval s překladatelkou, která tlumočila jeho vyprávění zaskočeným italským novinářům. Ti asi jen těžko čekali, že si Viktoria odveze nějaký ten bod. A hned tři? To nemohli čekat ani ti největší římští pesimisté.

Vy asi také ne, viďte?

Jsem nesmírně šťastný. Vůbec jsme to neměli jednoduché. Obecně před zápasem moc nepřemýšlím o výsledku, daleko důležitější je pro mě výkon hráčů. Mužstvu patří kompliment. Hlavně v prvním poločase podalo heroický výkon. Domácí jsme zaskočili aktivitou. Ve druhé půli nás zatlačili, ale odjíždíme se spoustou pozitivních věcí. Tenhle zápas si budeme pamatovat do konce života.

Stejně jako když jste tu se Slavií coby hráč postoupil do semifinále Poháru UEFA?

Oba beru jako ohromné zápasy. Jeden v hráčské kariéře, ale v roce 1996 jsem byl ještě dost mladý. Nedokázal jsem výsledek ocenit. Tenhle řadím ještě o něco výš. Před třiceti lety jsme měli obrovské štěstí, prohrávali jsme a šťastným gólem Jirky Vávry jsme to dostali do výsledku 1:3, který tehdy znamenal postup. Vítězství v roli trenéra si přeci jen cením trošku víc.

Co jste říkal hráčům o pauze? Asi jen těžko jste předpokládali, že povedete o dva góly.

Vést 2:0 v poločase je skvělé. Není to žádná past, jak se říkává. Bavili jsme se o tom, že chceme zůstat aktivní, ač nám to bralo sílu. Už v závěru první půle jsme toho měli plné zuby. Do kluků jsme chtěli dostat novou energii, aby měl soupeř starosti. Apelovali jsme na to, že chceme ještě přidat gól. Nebránit výsledek. I když kvalita Říma je obrovská, takže jsme museli využít i bránění v hlubším bloku.

Co bylo ve vašich očích klíčem k úspěchu?

Efektivita. Byla na naší straně, gól jsme dali z prvních dvou střel. Také jsem upozorňoval na to, že musíme být poctiví dozadu, kde jsme hráli jeden na jednoho. Klukům patří respekt. Jemelka, Spáčil a Dweh, kteří hrají nejblíže naší bráně, byli většinou bez zajištění. A hráli to skvěle. Dotáhli jsme to díky jejich výkonu a díky Martinu Jedličkovi.

Nepřemýšlel jste o tom, že vzhledem ke kvalitě soupeře od osobní obrany upustíte?

Jsem takhle zvyklý hrát, je to můj styl. Šetříme tak síly ofenzivním hráčům. Plzeň už se tak v minulosti někdy prezentovala, nebylo složité to zkusit. Možná odvážné, možná trošku na riziko. Ale kluci si dokázali, že takhle hrát mohou. Proti Dovbykovi, Dybalovi, Soulému. Když je dokážete ubránit, dodá vám to sebevědomí i chuť do další práce.

Plzeň už několikrát selhala v závěrečných momentech zápasu. Ač jste v tu dobu ještě v klubu nepůsobil, neměl jste to trošku v hlavě?

O tomhle vůbec nemluvíme. Před zápasem ani během něj jsem na to nemyslel. I když je mi jasné, že kluci to v hlavách mít mohli. Vůbec jsme se na to nezaměřovali. Pod tlakem jsme se ocitli, protože domácí logicky toužili po vyrovnání. Kluci vzadu to uskákali.