Článek
Jenže stačila jedna chyba Dortmundu v rozehrávce poblíž vlastního vápna ve čtvrté minutě přidaného času a pak hezky sehraná akce domácích v šesté minutě nastavení. Ze šesti.
Juventus mohl slavit a divoký mač skončil 4:4. Ve fotbale zřídka vídaný výsledek, v Lize mistrů o to méně. A fotbalisté italského celku? Ti si oslavy branky, o níž se postarala hlavička Lloyda Kellyho, řádně užili.
Stejně jako kouč Igor Tudor, jenž v daný moment divoce poskakoval u laviček.
„Ukázali jsme srdce a na hřišti nechali všechno. V kabině máme skvělou partu a bod musíme brát,“ uvědomuje si trenér Juventusu.
Na opačné straně tak veselo nebylo. Logicky. Dortmund selhal a během tří minut přišel o vyhraný zápas.
A tak trošku to odnesl záložník Ramy Bensebaini. Ten sice předtím suše proměnil penaltu a zvýšil na 4:2, jenže snahou konstruktivně rozehrát v řádně zapeklité situaci připravil Juventusu pozici k centru, díky němuž se soupeři podařilo snížit zásluhou Dušana Vlahoviče (v zápase 2+1).
„Na téhle úrovni si podobnou minelu nemůžeme dovolit. Ale nebudeme na Ramyho ukazovat prstem,“ pravil kouč Niko Kovač, načež ale inkasovaný gól stejně na alžírského středopolaře hodil. „Neříkám nadarmo, že vzadu si nemůžeme hrát na fotbalisty. Obzvlášť v takovém zápase.“
Spektakulární podívaná každopádně bavila každého. Respektive každého, kdo duel po první půli nepřepnul. Všech osm gólů totiž padlo až po pauze.
A ještě jedna pikoška.
Když zápas Juventusu v Lize mistrů naposledy skončil 4:4 (v roce 2000 na hřišti Hamburku), za italský mančaft se trefil jistý Igor Tudor. Současný trenér Juve.
A za Hamburk pálil Niko Kovač. Ten Niko Kovač, který v současnosti vede Dortmund…
