Jako z jiné galaxie. Šílený až chaotický skvost ohromil fotbalový svět

Už jen poločasový výsledek 3:2 byl unikátní, poprvé v semifinále Ligy mistrů padlo v úvodním dějství pět branek. Zaměření na obranu? Ani náhodou. Tempo nepolevilo, devět výsledných gólů v jednom utkání je v této fázi rekordem nejprestižnější klubové soutěže.

Vyrovná se mu jen druhé semifinále Poháru mistrů evropských zemí ze sezony 1959/1960, kdy Frankfurt rozstřílel Rangers poměrem 6:3. A co víc, šlo o premiérové semifinále jakékoliv evropské soutěže, kdy se oba týmy prosadily minimálně čtyřikrát. To jen pár čísel na úvod, aby bylo evidentní, jaká historická paráda byla v úterý večer k vidění.

V Parku princů nechyběly kontroverze, jako například u odpískané penalty pro domácí na konci první půle, ale primárně šlo o festival jedné ofenzivní akce za druhou. Šílené tempo, duel nahoru dolů, bezmocné obrany, parádní zakončení.

Vždyť takový Manuel Neuer zakončil klání bez jediného zákroku, všech pět střel na jeho branku skončilo v síti.

„Totální fotbal,“ zní titulek webu francouzského sportovního deníku L'Équipe. A podívejme se na reakce expertů Nova Sport, BBC, bývalých fotbalistů nebo přímých aktérů.

Alan Shearer: „Bylo tak skvělé vidět, jak se kterýkoli hráč dostane k míči a jen přemýšlí, jak se rozběhne dopředu. V této sezóně jsme viděli hodně pomalé hry, ale tohle je jen závan čerstvého vzduchu. Jeden z nejlepších zápasů, na kterém jsem kdy byl.“

Wayne Rooney: „Oba týmy mají nahoře tolik kvality, že pravděpodobně trochu zapomněly na obranu. Bylo to šílené i chaotické, viděli jsme dost opravdu skvělých gólů.“

František Straka: „Fotbal všechny neskutečně bavil. Jedna kolmice za druhou. Hráč se rozběhne a ví, že balon dostane. Minimálně se pískalo, zápas měl spád, paráda. Mentální stránka obou týmů je neskutečná. Bayern prohrával 2:5, ale jede dál.“

Róbert Vittek: „Viděli jsme fantastický fotbal. Pokud je fotbalový pánbůh spravedlivý, jeden z těchto týmů vyhraje finále. Po prvním utkání by si to více zasloužil Bayern, jak se dokázal vrátit.“

Kamil Čontofalský: „Neuvěřitelné. Hrálo se pořád a v jakém tempu. Jiná galaxie. Jsem zvědavý, kam až to bude v odvetě gradovat. Devět gólů a ještě tolik šancí? Nepamatuji si, že bych viděl lepší fotbal. Ofenzivní kvalita je tak vysoká, že co s tím mají obránci dělat?“

Ousmane Dembélé: „Narazily na sebe dva týmy, které se snažily útočit a nezpochybňovaly samy sebe. To samé očekávám za týden. Nezměníme naši filozofii. Chceme útočit a oni také, takže si myslím, že nás čeká skvělý zápas.“

Harry Kane: „Tváří v tvář se setkaly dva z nejlepších týmů na světě. Předvedli jsme výkony na vysoké úrovni, zejména v přechodech dopředu, rychlosti a intenzitě v soubojích jeden na jednoho.“

Luis Enrique: „Bylo to úžasné, asi nejlepší zápas, jaký jsem kdy jako trenér vedl. Měl skvělý rytmus, všichni se snažili hrát ofenzivní fotbal a ukázat svou kvalitu. Jsem šťastný, protože jsme vyhráli.“

Vincent Kompany: „Bylo pro mě jiné sledovat zápas z tribuny, raději bych byl u hřiště, nechal se unést emocemi a snažil se klukům pomoci. Kolegové odvedli fantastickou práci. Dostat pět gólů venku v Lize mistrů obvykle znamená konec nadějí, ale my máme stále víru.“

Díky podobným večerům je fotbal tak populární a je asi přáním všech vidět jich co nejvíce. Samozřejmě ne vždy to jde, ne každý preferuje ofenzivní taktiku, ne každý má tým a hráče, kteří něco podobného po fyzické i dovednostní stránce zvládnou.

Střetnutí PSG s Bayernem, ale i další klání (nejen) v této sezoně Ligy mistrů naznačují, že obavy, aby fotbal nesklouzl do závislosti na standardních situacích a minima šancí z otevřené hry, nemusí být tak vážné.

A jak ve středu zareagují ve druhém semifinále Atlético Madrid a Arsenal? Dočkáme se něčeho podobného?