Kam se hrabou góly. Český zápas okořenilo dojemné střídání, legenda neudržela slzy

Mexico City (od našeho zpravodaje) - Za ramena jako jeden muž. Na předzápasovou rozcvičku vstoupili tři mexičtí gólmani Raúl Rangel, Carlos Acevedo a Ochoa společně za bouřlivého přivítání zaplněného Aztéckého stadionu.

V tu chvíli bylo jasné, že od začátku nastoupí jednička Rangel, ale všichni tak nějak tušili, co může v průběhu duelu přijít. A zatímco se Rangel modlil na brankové čáře s míčem u nohy, Ochoa a Acevedo roztleskávali více než 80 tisíc diváků na stadionu.

Bylo to před utkáním velké téma. Ochoa je na svém šestém šampionátu. Na třech předešlých plnil roli jedničky, svými zákroky mnohdy okouzlil fotbalový svět. Jenže jeho pozice poslední měsíce slábla a nebýt zranění Luise Malagóna, patrně by v nominaci vůbec nebyl.

Osud tomu však chtěl jinak. Mexičané měli po dvou výhrách jistý postup ze skupiny. A když proti Česku díky zlepšené druhé půli vedli, začal se za postranní čarou rozcvičovat sympaťák s kudrnatými vlasy a typickou čelenkou. Borec, jenž 13. července oslaví 41. narozeniny, za reprezentaci nasbíral do té chvíle 153 startů a na mistrovství světa 11.

V 78. minutě přišla jeho chvíle. Rangel opustil bránu, obejmul svého zkušenějšího parťáka a vpustil ho do zápasu. Tribunami se nesl neskutečný aplaus, že člověk neslyšel vlastního slova. Ochoa převzal od Edsona Álvareze kapitánskou pásku a se svítivými rukavicemi se postavil mezi tři tyče. I hlasatel si střídání pořádně vychutnal.

Kam se hrabala oslava mexických gólů, tohle mělo ještě větší náboj. „Olé, olé, olé,“ znělo stadionem. „Memo, Memo,“ vyvolávali diváci přezdívku svého miláčka. Jakmile se Ochoa dotkl balonu, slyšel mohutné ovace.

A nakonec i on slavil branku na 3:0. Jakmile se naposledy fouklo do píšťalky, dočkal se objetí brankářských kolegů. Pak poklekl na koleno. V očích měl slzy, ale viditelně si užíval vše, co se dělo kolem něj. Netrvalo dlouho a seběhl se k němu celý tým. Tento moment si bude celý mexický fotbal navždy pamatovat. Spoluhráči skákali, drbali Ochou v jeho kudrnatých vlasech a vyhazovali ho do vzduchu.

Jedním z důvodů, proč se v Mexiku ve virtuálním prostoru spekulovalo o nasazení v základu, jsou určitá sponzorská či reklamní plnění a na to navázané finanční aspekty.

„Ale já nemám sociální sítě a je mi jedno, co se na nich píše. Vím, kdo jsem, znám sám sebe. Dlouho jsem nevěděl, na jak dlouho Ochou postavím. Chtěl jsem ale, aby si Mexiko naší legendu pořádně užilo. Líbilo se mi, jak pak celý stadion skandoval,“ vysvětlil kouč Javier Aguirre.

„Bylo to velmi dobrá pocta Memovi,“ dodal kouč.

V Česku se hodně řeší, když například Slavia nasadila Ondřeje Koláře, aby si zapsal mistrovský titul. Pokud by někoho napadlo situace srovnávat, je za mě na omylu.

Tohle byla nejlepší možná rozlučka, jakou si Ochoa mohl přát. Doma, na posvátném stadionu a v pozitivní až bláznivé atmosféře. Jasně, Mexičané jdou dál a nikdo neví, co bude. Jedničkou ale zůstává Rangel, a pokud se nestane nic neočekávaného, turnaj dochytá. A Ochoa, borec hájící barvy kyperského AEL Limassol, bude stejně jako vždy své kolegy podporovat, motivovat a třeba jim i něco málo radit. Zkušeností na to má požehnaně.