Nedvěd přiznává: Výkony některých hráčů jsou za očekáváním. Problém českého fotbalu je stejný už 20 let

Fort Worth (od našeho zpravodaje) - Dvakrát vedli, ale s Koreou padli 1:2 a proti Jihoafrické republice z toho byla remíza 1:1. Národní tým se po úvodních dvou kláních základní skupiny na MS 2026 stal terčem místy silné kritiky, a to zejména kvůli výkonům jako takovým. „Dokud žijeme, hraje se do poslední vteřiny,“ hlásí Nedvěd před rozhodujícím kláním s jistě postupujícím Mexikem.

Tuhle otázku jsem čekal a ano, slova měla velký ohlas. Obecně nemám moc rád rozhovory trenérů ihned po zápase, roli hrají strašně velké emoce a není ujasněný pohled na zápas. Výrok bych vysvětlil. Nechci ho omlouvat, ale vysvětlit. S trenérem jsme si sedli a myslel tím pozitivní fáze zápasu, které tam byly. Prvních 15 minut, začátek druhé půle, možná dokonce i solidní množství šancí, což u našeho týmu nebývá. To jen pro vysvětlení. Z mé strany se to celkově tak pozitivně hodnotit nedá. Vedli jsme, a kdybychom vyhráli, byli bychom možná v play off. Říkáme si to už podruhé. Ani jednou jsme nedotáhli vedení do vítězného konce, na MS se prostě chyby neodpouští.

Názory sleduji, kritika byla nekompromisní. A my ji přijímáme. Byla i zasloužená, ale myslím, že na turnaji mě zatím překvapilo málo věcí. S tímto průběhem jsem počítal. Víte, jak jsme se sem probojovali, jak jsme se prokousali baráží. Kluci si zasloužili na šampionátu být. Těžkosti jsme předpokládali. Neděláme si žádné alibi. Připravovali jsme se svědomitě, ale výkony zůstaly zatím za očekáváním. Na druhou stranu jsme si přáli, abychom měli v posledním zápase o co hrát. Podívejte se třeba na Turecko, které je už jistě venku. To je nepříjemné pro hráče i fanoušky. Zachovali jsme si šanci, navíc budeme hrát na krásném stadionu proti výbornému týmu. Ještě chci opravdu poděkovat fanouškům, děkovačka v Atlantě byla super. A přál bych si, abychom jim proti Mexiku udělali větší radost.

Nemyslím si. Dám příklad. Máme zraněného Davida Juráska, který ale chce zůstat u týmu. Vše jsme konzultovali se Slavií a jsme rádi, že s námi bude i dál. To jen dokazuje, že tým má ducha i oheň. Co se týká některých individuálních výkonů, zůstali jsme za očekáváním.

Omlouvám se, zatím nechci být kritický, to by před rozhodujícím utkáním nebylo dobré. Všichni, kteří dostali od trenéra šanci a důvěru, jsou připraveni na trávníku odevzdat maximum.

Debaty vždy vedeme. S Láďou jsme mluvili o tom, co slovy myslel, jaké otázky si pokládal. To samé děláme asi i my, abychom našli cestu, jak vše dotáhnout k ideálu. Měli jsme vizi i rozsáhlé konzultace se všemi možnými trenéry. Program byl a je náročný i pro nás a dovedu si představit, jak to mají hráči. Cestování, mediální aktivity, focení. Na druhou stranu tohle je na velkých turnajích normální. U nás jsou všichni na takové akci poprvé v životě. Na příští budou zkušenější.

Můžete mít takový pocit, když koukáte zvenku. Vidím hráče o poločase i po zápase, únava tam samozřejmě je, ale není to nic, co by mi dělalo starosti. Proti JAR jsme naběhali celkově asi o šest kilometrů více, což je na mužstvo hrozně moc. Ale byli jsme horší ve sprintech, a to je v moderním fotbale rozhodující. V tom zaostáváme. Máme určitý způsob hry, jakým jsme se sem dostali, a je těžké ho na místě měnit. Prvních 15 minut s Jihoafričany jste viděli, jaká je trenérská myšlenka, jak má náš fotbal vypadat. Ptáte se, proč jsme nevydrželi déle? Odpověď zatím nemáme, ale budeme se snažit ji najít.

Abychom mohli konkurovat, musíme být solidní dozadu, to je naše doména. Problém nám dělá, a to nemluvím jen o posledním roce, to trvá 20 let, přechodová fáze. Ofenzivní činnost, aby kluci udrželi balon, rozehráli si a udělali pár akcí navíc. Když porovnáme baráž s MS, tady jsme si možná paradoxně vytvořili vepředu více věcí. Pro mě je to pořád málo, na světový fotbal je to málo, ale změny nejdou hned. V budoucnu musíme zabudovat mladší hráče a postupovat v tomto trendu, jinak se ztratíme úplně a nebudeme konkurenceschopní.

Naši hráči zažívají turnaj poprvé na vlastní kůži. Je to největší akce, na jaké kdy byli. Mají na sobě tlak, aniž by chtěli. Ať mají za sebou jakékoliv zápasy, tohle je prostě jiné. Může to hrát roli v prvním klání, ale pak už víš, do čeho jdeš. Měl bys být uvolněnější. Abychom zde ještě uspěli, budeme muset předvést daleko lepší výkon.

Měli jsme nějakou bázi či osu, která nám odjela baráž. Samozřejmě v průběhu soustředění vyvstávají různé pocity nebo momentální forma. Po prvním zápase přišly pozitivní a správné změny. Tím, že trenér chtěl duel s JAR v závěru oživit, poslal na trávník nejlepší ofenzivní hráče. Chtěli jsme vyhrát, což se nepovedlo. Spadli jsme strašně nízko a byli až moc defenzivní. Možná to vypadalo, že nemáme tolik sil, ale ani soupeř jich neměl na rozdávání. Všechny týmy na turnaji jedou na doraz. Klimatické podmínky jsou složité, a to si nedokážeme úplně představit, co nás čeká za pár dní v Mexiku.

Maximální momentální forma, abychom měli den. Nebojím se, že trenér Koubek Mexičany nepřečte, neudělá perfektní taktiku a netrefí sestavu. Každý z 26 kluků může hrát, ale musí mít svůj nejlepší den. Mexičané jsou vyzrálí, umí bránit, držet balon i útočit. Mají skvělého zkušeného kouče Javiera Aguirreho, sleduji ho už několik let. Budou doma a chtějí vyhrát před krásnou kulisou. Ale jak jsem říkal klukům po JAR: „Hlavy nahoru! Dokud žijeme, hraje se do poslední vteřiny!“ Musíme to udělat na nejkrásnějším stadionu. Kde jinde než tam?

Je tady, protože si myslíme, že patří mezi nejlepších 26 českých fotbalistů. Nabírá zkušenosti a bude určitě nedílnou součástí příštích srazů a reprezentace obecně. Opakovaně to na trénincích dokazuje. Může nám pomoci, ale nemyslím, že by trenér hodil tak mladého kluka do takové jámy. Asi by to nebylo správné. Na druhou stranu kouč vždy uvažuje, zda ho nasadí. Hugo kvality má. Něco musí zlepšit, chci si s ním popovídat, ale je to skvělý hráč.