Víc než jen fotbalový zápas. Malvíny jsou argentinské, psal ministr zahraničí Messiho země

Jen pár hodin před víkendovými čtvrtfinálovými duely na fotbalovém šampionátu v USA zveřejnil argentinský ministr zahraničí Quirno v argentinském deníku La Nación komentář o Malvínách (či Falklandských ostrovech, jak je nazývají v Británii). Když pak Anglie postoupila přes Norsko do semifinále a Messi a spol. následně předčí Švýcarsko, bylo jasné, že v další fázi narazí proti sobě. A text člena argentinského kabinetu nabyl na dynamice.

Quirno ve své eseji shrnuje historii sporu mezi oběma státy. Vysvětluje oprávněnost nároků jihoamerické země na Malvíny. A například referendum z roku 2013, v němž obyvatelé souostroví hlasovali pro setrvání pod britskou správou, označil za nelegitimní, což je třaskavé tvrzení. Otázku Falkland pojmenoval jako jednu z priorit jeho vlády a vyzval k diplomatickému jednání.

„Jsem přesvědčen, že řešení bude mírové, diplomatickou cestou a v souladu s mezinárodním právem. Připravenost k jednání však existuje společně s neměnným přesvědčením, že náš nárok nezaniká, nevzdáváme se ho a neopouštíme jej,“ napsal a komentář zakončil slovy: „Na základě historie, práva i přesvědčení jsou Malvíny argentinské.“

Jeho slova pochopitelně v Británii rezonovala. „Buenos Aires odsuzuje ‚nelegitimní okupaci‘ a požaduje jednání o svrchovanosti,“ hlásal například The Telegraph. „Argentinský ministr zahraničí označil obyvatele Falklandských ostrovů za ‚uměle dosazené‘ obyvatelstvo v obsáhlém komentáři, v němž vyzval Británii k zahájení jednání o předání tohoto území Argentině,“ zdůraznili v anglickém deníku.

Na text později reagovali také v sídle ministerského předsedy v Downing Street. „Postoj Spojeného království je jasný. Obyvatelé Falklandských ostrovů opakovaně vyjádřili přání zůstat britským zámořským územím a jejich právo na sebeurčení je prvořadé. Obyvatelé Falklandských ostrovů jsou Britové a mají právo rozhodovat o své vlastní budoucnosti,“ odpověděla mluvčí premiéra Keira Starmera.

Staletý spor o Falklandské ostrovy ležící v jižním Atlantiku nedaleko Argentiny opět rozvířilo video, na němž před týdnem obhájci světového prvenství po výhře v osmifinále nad Egyptem zpívali, že mistrovství světa vyhrají „pro Malvíny“.

Dva dny před očekávaným semifinále vydali prohlášení i argentinští váleční veteráni, kteří klidnili vášně výzvou k oddělení fotbalu od historického zápolení o území. „Utkání není odvetou ani historickou kompenzací,“ zdůraznili váleční veteráni, kteří v 80. letech minulého století o ostrovy bojovali. Ale i samotná taková prohlášení jsou důkazem, že tento duel je prostě víc než fotbalové utkání…

Dlouhý spor se do fotbalu nejvíce promítl před čtyřiceti lety na mistrovství světa v Mexiku v roce 1986, kdy se obě země na trávníku střetly poprvé od roku 1982, kdy o souostroví válčily. Ostrovy patřící pod svrchovanost britské koruny od roku 1833 se tehdy pokusila Argentina anektovat, ovšem vláda ‚Železné lady‘ Margaret Thatcherové po marných intervencích u OSN vyslala vojenské jednotky, které území o něco menší než šestina Česka dobyly zpět. Během 74 dnů dlouhé války tehdy padlo na argentinské straně 649 vojáků, na britské 255.

O čtyři roky později pak Argentina na světovém šampionátu ve čtvrtfinále porazila Anglii 2:1 dvěma góly Diega Maradony, který jeden z nich vstřelil slavnou „Boží rukou“. Od té doby se Anglie s Argentinou na mistrovství světa střetly ještě dvakrát. V roce 1998 ve Francii v osmifinále. Jen pár dnů předtím Maradona poprvé přiznal, že jeho gól rukou platit neměl. Argentina vyhrála na penalty. Poté znovu o čtyři roky později ve skupině, kdy pro změnu zvítězil evropský tým 1:0. Jak dopadne jejich čtvrtý ostrý souboj od války, tentokrát o finále, ve kterém vítěz vyzve Španělsko?