GLOSA: Dědku, užívej si v takový krásný společnosti

Bican, Plánička, Masopust, Kvašňák, Panenka či Viktor. Ježek, Pospíchal, Uhrin, Škorpil nebo Brückner. A taky třeba Baťa, Krejčí, Dudl a staří novináři.

Klasik ze Semaforu zpívá: A zatím kolem běžel čas a mně unikly souvislosti. No nedivte se prosím vás - v takový krásný společnosti.

V tvém případě platí sloka jen napůl. Souvislosti ti neunikají, právě proto tě dneska do exkluzivního klubu uvádějí.

Jenom tví kolegové vědí, že ti k práci stačí litry kafe a balíčky cigaret, víc nic. Po nich už články přicházejí tak nějak samy. Ve starém Edenu měli na dřevěné tribuně výstražnou protikuřáckou cedulku Nezapomínej na Bredford! Kdo tě zná, nutně získal pocit, že byla určená hlavně tobě... Ale budiž, když máš nepředpisovou metodu léty odzkoušenou a osvědčenou.

Ve starých Zemědělkách, při setkání s bulvárem v Šípu nebo poslední sezony v době internetové.

Ne všichni si uvědomují, jak široký je tvůj rejstřík. Ať už šlo o dlouholeté spoluorganizování Zlatého poháru pro amatérské týmy. Pak jsi třeba přišel s přílohou Do toho v době, kdy ještě obdobné novinové speciály nebyly vůbec zvykem. Nemluvě o každodenní redakční rutině, práci předsedy Klubu sportovních novinářů nebo řadě knih, které jsi napsal. A když je třeba, už za tebou také chodí, abys sepsal smuteční řeč pro velký obřad.

V důchodovém věku jsme si také zvykli na tvé výhrůžky. "Tak toho vám nezávidím. Až se s ním budete příští sezonu vztekat, já už budu doma u bazénu točit mlýnek," říkáš často, když se na fotbalové scéně objeví někdo nepříjemný a povýšený.

Naštěstí jsi své hartusení ještě nenaplnil. A to je dobře. Žádný konec kariéry, chytej dál souvislosti.

Obzvlášť teď, když jsi v takový krásný společnosti.