Hlavní obsah

Zachránil kariéru nejen Lischkovi! Už bych dal dohromady jedenáctku, culí se kardiochirurg Černý

Robert NeumannSport.cz
5. 6. 2021 11:12

Na ruce má náramek s logem Viktorie Plzeň, které fandí. V západočeské metropoli se totiž narodil. Přední český kardiochirurg Štěpán Černý z pražské nemocnice na Homolce ale netrpí komplexem Pepíka Hnátka z populárního seriálu Okresní přebor, který odmítl náhradní srdce od slávisty. Spravoval srdce sportovcům různých klubů. Například zachránil kariéru sparťanskému stoperovi Davidu Lischkovi. V rozhovoru pro Sport.cz dává motivaci a naději podobně postiženým profesionálům, že problém nedomykavé aortální chlopně lze úspěšně vyřešit bez její výměny.

Foto: Foto - Nemocnice Na Homolce

Přední český kardiochirurg Štěpán Černý ve své pracovně v pražské nemocnici Na Homolce. Plastikou aortální chlopně zachraňuje kariéry vrcholovým sportovcům.Foto: Foto - Nemocnice Na Homolce

Článek
Fotogalerie

Spousta sportovců slyší od lékařů po zjištění tohoto problému, že se musí s vrcholovým sportem rozloučit. Jako například v roce 2009 fotbalová naděje z Teplic Jiří Pimpara, nebo před pár lety obránce Sparty David Lischka. Vy jste však oběma zachránil kariéru...

Když jsem zkraje roku 2010 operoval Jirku Pimparu, o těchto zákrocích se tenkrát moc nevědělo. Nebylo o nich povědomí ani mezi kardiology. Jirka byl tehdy v jedné nemocnici, kde mu sdělili, že jeho srdeční vada je významná. A že jedinou možností je výměna chlopně, což znamená konec s fotbalem. Výměna chlopně je standardní věc, měla by vydržet do konce života. Ale znamená změnu životního stylu. Jirka byl v juniorské reprezentaci, na hraně první ligy. Když je vám dvacet a fotbalu se věnujete odmala, chcete, aby se vám tyto roky splatily. Pro tyto kluky je důležité, aby si produktivní roky odžili na hřišti.

Jak si vás Pimpara našel?

Jel jsem do laboratoře na fakultu, začetl jsem se v metru do novin, kde byl popsaný Jirkův příběh. Fyziognomií, věkem a laickým popisem vady zapadl do kategorie pacientů, které jsme tehdy ve větší míře začínali operovat. Tedy mladý muž s nedomykavou aortální chlopní. Dělali jsme plastiky. Doma jsem si našel kontakt na šéfa Teplic pana Hrdličku, poslal jsem mu mail. Jestli by neměli zájem o konzultaci. Přijeli, udělali jsme vyšetření. Jirkovi jsem řekl, že s největší pravděpodobností půjde problém vyřešit. Což se také stalo.

Lischka už vás vyhledal sám?

On je stejný případ, co se týká postižení chlopně. Taky za tím byl mail manažerovi. Jeho přestup z Jablonce do Sparty byl sledovaný. Byl už ve Spartě, odehrál přátelák, vzápětí mu byla diagnostikována srdeční vada. Bylo mi hned jasné, o co jde. V Česku jsou dnes přibližně čtyři pracoviště, které dělají plastiku aortální chlopně systematicky a dobře. On byl ale na jiném pracovišti, kde mu oznámili, že je konec s fotbalem.

Také jeho jste vrátil do profesionální života.

Pro mě je zásadní, aby současní sportovci, kteří mají tento problém, měli motivaci a naději, že svoje kariéry končit nemusí. Plastika chlopně by jim měla umožnit, aby si užili vrcholných deset, patnáct let, kvůli kterým sport dělají od dětství. Jasně, můžou mít ve dvaceti umělou chlopeň, jenže to znamená, že s vrcholovým sportem je konec, musejí totiž brát silné léky na ředění krve. S plastikou můžou fungovat dál tak, jak byli zvyklí. Je strašně důležité, pokud vám někdo při jakémkoli srdečním onemocnění nabízí nějaké řešení, poptat se, jestli nejsou jiné možnosti. Že existují specialisté, kteří můžou nabídnout třeba něco jiného. Vyznávají individuální přístup, který bere v potaz přání pacienta.

Při plastice se ale musí chlopeň kolem věku padesáti let znovu opravit.

Začnu jinak. Jedno procento lidí má místo trojcípé aortální pouze dvoucípou chlopeň. Jen v malém procentu se na to přijde již v mladém věku. U lidí, kteří vrcholově nesportují, se na problém většinou přijde až zhruba v padesáti letech. Dva cípy jsou zákonitě víc namáhané, než pokud máte tři. Ukládá se do nich vápník, vznikne zúžení, potom se chlopeň musí vyměnit. Když chlopeň opravíme, nikdy z ní neuděláme trojcípou, nýbrž fungující dvoucípou. Sportovec s tím prožije velkou část života, a ano, v její druhé polovině bude potřebovat výměnu. Jenže díky plastice si mohl splnit sen o profesionální kariéře.

Sestavil byste z operovaných fotbalistů jedenáctku?

Určitě ano. Operoval jsem i bývalé fotbalisty, kteří měli už po kariéře. Nebo hokejisty. Často také výjezdové hasiče, kteří mají fyzicky náročnou práci. Pokud by měli umělou chlopeň, nemohli by ve výjezdech pokračovat, museli by do kanceláře. Zachraňujeme jejich styl života, který mají rádi.

Sportovci z jakých odvětví na vady srdce trpí nejvíc?

Myslím, že se to nedá určit. Ale je přeci jen určitý vztah mezi výběrem sportu a postižením srdce a velkých cév. Souvisí s tělesnou výškou a s aortou, což je největší céva v těle. Jde o určitou genetickou vadu, které se říká Marfanův syndrom. Týká se lidí, kteří narostou do vysoké výšky a zároveň mají i další vrozená postižení. Aortální stěna je oslabená, samotná aorta rozšířená. Hlavní problém je v tom, že může prasknout. Tohle se může vyskytnout u basketbalistů a volejbalistů. Ve světě byla i nějaká úmrtí v basketbalových a volejbalových ligách. Ve sportech, kde jsou vysocí lidé, by se mělo na tohle dávat pozor.

Jaké příznaky postižení sportovci při námaze mají?

Pokud je vada chlopně významná, dochází k tomu, že srdce při námaze není schopné přepumpovat potřebné množství krev. Snaží se do sebe nabrat víc krve, rozšiřuje se, ale postupem času již toto rozšiřování ztrácí smysl. Snižuje se tolerance námahy, a pacient pociťuje bušení srdce.

Proč se vada pozná až ve věku, když je sportovec aktivní?

Každá vada má vývoj. Ze začátku nemusí být významná a chlopní se nevrací velké množství krve. Ne každé kardiologické vyšetření objeví, že cípy jsou pouze dva. Ale i pokud jsou jen dva a chlopeň nepropouští krev zpátky, sportovat můžete. Nic vás neomezuje. Zobrazovací technika se však významně zlepšuje. Co před pěti lety nebylo patrné, je nyní vidět.

Býval jste fotbalovým brankářem, chytal jste za Slavii Plzeň. Máte pro gólmany slabost?

Vždycky jsem brankáře sledoval, snažil jsem se od nich učit. Jsem z generace, která v jednom roce zažila triumf na mistrovství Evropy ve fotbale a titul mistrů světa v hokeji. Ve škole tenkrát dělali nábor ze Slavie Plzeň, vlezl jsem si na tréninku do brány a už v ní zůstal. Byl jsem dokonce i na MS lékařů, bohužel mistr světa jsem se nestal.(směje se)

Fandíte plzeňské Viktorce. Ta vám teď ale radost příliš nedělá...

Fandil jsem dřív Škodovce, aby se udržela v první lize. Když byla ve druhé, přál jsem jí, aby postoupila. Češi se dělí na sparťany a slávisty, já tedy v první lize víc přál Slavii. Ale všechno se změnilo před jedenácti lety. Byl jsem jedním z fanoušků, kteří se ztotožňovali s transparentem, který tehdy visel na stadionu: „Žijeme sny našich otců". Začalo něco, co Plzeň do té doby neznala. Prožili jsme s tátou s Viktorkou krásných deset let, byli jsme na všech pohárových zápasech. Éra je pryč, bohužel.

Reklama

Související témata:
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     

MS ve fotbale 2022 v Kataru

Mistrovství světa ve fotbale 2022 letos probíhá v netradičním termínu od 20. listopadu do 18. prosince v Kataru. Program MS ve fotbale čítá 64 zápasů, které se odehrají na osmi stadionech. Šampionátu se účastní 32 týmů, které jsou rozděleny do osmi skupin. Kde můžete sledovat zápasy MS v televizi?