Článek
„Arsenal vede Premier League momentálně zaslouženě, má nejstabilnější a nejlepší formu ze všech týmů. Zvládá své zápasy a mívá je pod kontrolou, což platilo i pro poslední utkání s Crystal Palace (1:0). Vytváří si šance, je pevný v obraně.
Kanonýři ale potřebují svou výkonnost dál držet, natahovat šňůru vítězství a budovat si náskok. V minulých sezonách mi přišlo, že Arsenal hraje dobře tři čtvrtě sezony, a když se vše láme, tak tu situaci nezvládl. Tým na to neměl hlavu. Uvidíme dál, jestli se v tomhle směru posunuli.
Stěžejní hráč je pro ně záložník Declan Rice, Martin Ödegaard bojuje se zraněními, takže právě Rice je v mých očích největším lídrem. Je na tuhle roli zvyklý, byl jím ve West Hamu, patří mezi klíčové muže i anglické reprezentace. Má skvělou kopací techniku, nebojí se hrát, dokáže zakončit ze střední vzdálenosti, má dobrou hru hlavou.
Samozřejmě Arsenal celkově disponuje velkou ofenzivní silou. Hráčů vepředu, kteří mohou dát gól, je hodně. Zastoupí se, vyhoví si, doplňují se.
Druhý je Bournemouth, což je asi překvapení, ale já se zase tolik nedivím. Mně se jeho hra líbila už v minulé sezoně. Oceňuji, jak si v týmu poradili s odchodem dvou důležitých obránců. Dean Huijsen přestoupil v létě do Realu Madrid a Milos Kerkez do Liverpoolu. V klubu na to jsou připravení, umí přivádět nové hráče a posouvat je.
Bournemouth už je v Premier League etablovaný. Dobrou práci tam odvedl trenér Eddie Howe, vytáhl mužstvo nahoru a po jeho odchodu do Newcastlu se pokračuje v rozvoji. Velký progres dělá Bournemouth pod vedením současného kouče Andoniho Iraoly.
Tým je dobře složený a kompaktní. Líbí se mi, jak hraje směrem dopředu. V ofenzivě má kvalitu a zajímavé hráče, jakými jsou Justin Kluivert, Eli Junior Kroupi nebo Marcus Tavernier. Nehraje zanďoura, snaží se soupeře přehrát silou v útoku. Tomu fandím, Bournemouth může jít ve stopách Nottinghamu z minulé sezony.
Válí i nováček ze Sunderlandu. V nedávné minulosti si prošel velkou krizí, spadl až do League One, tedy třetí nejvyšší soutěže. Vedení dělalo špatná rozhodnutí, netrefovali se noví hráči, trápili se. Pak se ale vše obrátilo, pomohla změna majitelů, Sunderland jde zase nahoru.
Teď v klubu a celém městě panuje nadšení z návratu do Premier League. Všichni jsou v euforii. Týmu se povedl začátek sezony, což všem dodalo sebevědomí a pomohli jim dostat se na vlnu. Vím, že to opakuji často a někdo si může myslet, že je to klišé, ale tak to prostě je. Když dobře odstartujete, dostanete se do laufu a vše jde snadněji.
Sunderland nemá strach z nikoho, což ukázal naposledy na Chelsea, kde vyhrál 2:1 po gólu ze třetí minuty nastavení. Odehrál dobrý zápas, nešlo o nezasloužené vítězství, i když bránící hráči Chelsea při té gólové situaci trestuhodně zaváhali. Dva borci vůbec nedostoupili Briana Brobbeyho, jen kolem něj několik vteřin tancovali a nedostali ho pod tlak. Byla to jejich velká chyba. Brobbey balon udržel, počkal, až ho doplní spoluhráči a přihrál Chemsdinu Talbimu, který z prvního doteku uklidil míč do sítě.
Sunderland je zaslouženě vysoko. Jsem zvědavý, jak dlouho mu tahle vlna vydrží. Pro atraktivitu soutěže je to samozřejmě určitě lepší. Nechcete vidět dominovat jeden tým, jako to bylo donedávna v případě Manchesteru City. Je moc fajn, že je Premier League vyrovnanější a že se nahoře objevují i menší týmy, od kterých se to nečeká. Jsou to hezké příběhy, které mají lidé rádi. Já taky.
Ovšem dál se nedaří Wolverhamptonu s českým obráncem Ladislavem Krejčím. Wolves o víkendu prohráli s Burnley 2:3. Je mi jich až líto. Prohrávali doma o dva góly, ale dokázali ještě do poločasu vyrovnat. Pak byli lepší, měli šance, ale branku už nedali a sami naopak v nastavení inkasovali. A pak předvedl ještě jeden skvělý zákrok brankář Burnley Martin Dúbravka, který odchytal výborný zápas.
Wolves se na všechno strašně nadřou a mají i trochu smůlu, ale to určitě není hlavní problém. Potřebují zase zlepšit obranu. Přišlo mi, že už se zvedali, ale teď doma dostali tři góly od nováčka, to je prostě moc. Hrají docela dobrý fotbal, vytvářejí si šance, ale trápí se. Body bohužel pro ně nesbírají.
Roste frustrace všech, fanoušci pak dávají svou nespokojenost najevo. Po zápase si s některými z nich něco vyříkával trenér Wolves Vítor Pereira. V téhle situaci je to asi normální, je těžké udržet emoce. Záleží také na tom, co z obou stran padlo. Samozřejmě by se měl trenér asi trochu víc ovládnout, ale fakt to není jednoduché. Jste pod tlakem, nervy pracují. Znám to z pozice hráče, dokážu se vžít i do role fanouška. Pořád ale věřím tomu, že se Wolves vzchopí.“
