Článek
Šestadvacetiletý Sadílek udělal nádhernou tečku za svým osobním, ještě před necelými dvěma roky dosti ponurým příběhem. V nominaci na jeden velký turnaj už figuroval, na Euru 2024 měl hrát, tehdy ještě pod vedením Ivana Haška. Jenže přišla nešťastná nehoda na tříkolce a vynucená pauza, během níž mu lékaři doslova zachraňovali kariéru.
„O minulý šampionát jsem se připravil sám. Hašek pak řekl na tiskovce, že budeme dělat maximum, abychom se na mistrovství světa dostali. Byl jsem dojatý už tehdy. Teď cítím neskutečné štěstí, že se nám to podařilo. Tohle si vezmeme do hrobu,“ radoval se Sadílek.
Záložník pražské Slavie odehrál před rozstřelem pouhých osm minut prodloužení, s míčem se logicky mockrát nepotkal. Na penaltu šel jako čtvrtý. Úspěšným střelcům Tomáši Chorému a Tomáši Součkovi dánský gólman Mads Hermansen vystihl stranu, stejně tak i neúspěšnému kapitánovi Ladislavu Krejčímu.
U Sadílka skočil po své pravé ruce, český plejer vypálil k opačné tyči. A brzy se ztratil. V hloučku nadšených spoluhráčů, členů realizačního týmu, už po pár sekundách nešel najít.
Při svém pokusu využil i fakt, že Hermansen kope za West Ham s reprezentačním kolegou Tomášem Součkem. „Ptal jsem se Suka, jak je chytá. Jestli čeká, nebo je rozhodnutý kam půjde. Říkal mi, že chodí dřív. Šel doleva, já to dal doprava a jedeme na mistrovství světa,“ vykládal Sadílek v čisté euforii.
Na place byl i proti Irsku, v barážovém semifinále zvládli Češi rozstřel. Tehdy se na něj ale nedostalo. „Na hřišti byli útočníci, co to mají v krvi,“ vysvětloval zpětně.
Trenérský tým pod vedením stratéga Miroslava Koubka na něj ukázal až proti Dánům. Šťastná volba. Která dostala český nároďák po dvaceti letech na mistrovství světa, kde se ve skupině střetne s domácím Mexikem, Jihoafrickou republikou a Jižní Koreou.
Sám Sadílek pak završil i svůj osobní příběh. Nejkrásnějším možným způsobem.
