Zásadní problém, hráči nemají formu. Střídání nechápu, diví se Frýdek

Držitele stříbra z památného mistrovství Evropy v Anglii 1996 výkon českého týmu nepříjemně překvapil. „Měl jsem dojem, že se bojíme Albánie… Hráči byli v prvním poločase evidentně nervózní, balon jim odskakoval. Čekal jsem, že soupeře zašlapeme, zvlášť po vítězství nad Polskem nebo některých výkonech v Lize národů. Nestalo se. Ať se na mě nikdo nezlobí, spousta hráčů není ve formě,“ zdůrazňuje Martin Frýdek zásadní problém.

„Víme, že trenér Jarda Šilhavý je konzerva. Stojí si za svou osvědčenou osou, což je v pořádku. K ní bych však čekal aspoň dva, tři, čtyři hráče ve formě. Napadá mě třeba Lingr. Nedávno sice řešil velký přestup, svou agresivitou a drzostí ovšem podle mě mohl být velmi platný,“ přemítá bývalý reprezentační záložník.

Nepozdávají se mu ani některé tahy v průběhu zápasu. „Nechápu, proč byl tak brzy střídán Černý. Víme o něm, že nebrání, ale je nebezpečný, dokáže přejít jeden na jednoho a vytvořit nebezpečné situace. A když je třeba vstřelit vítězný gól, jde dolů jako první. Taky nevím, proč byl v závěru střídán i Krejčí. Uznávám, že herně se mu nedařilo, ale tou dobou už byly nadějí jen standardky a nakopávané míče, což jsou chvíle přesně pro něj. Jednou to ostatně po fantastickém centru od Součka zase ukázal,“ připomíná velkou šanci, k níž se letenský stoper prodral.

„Očekával jsem, že dolů půjde spíš trápící se Král, který kupodivu dohrál,“ diví se nejstarší z rodu Frýdků. „Kdyby odešel Král, mohl se trochu dozadu posunout Souček. Na druhou stranu je mi jasné, že my z tribuny nebo od televize to vidíme jinak než trenéři z lavičky,“ dodává.

Ještě jedna věc 54letého internacionála zaskočila. „Zklamaný jsem z diváků. Albánci si mohli v Edenu připadat jako doma. V lize horlivě fandíme Spartě, Slavii, Baníku a ostatním, ale když hraje reprezentace, neumíme se sjednotit. Na stadionu mi chyběl kotel, který by národní tým soustavně burcoval,“ vysvětluje.

„Za našich časů jsme byli na kotel fanoušků i při reprezentačních zápasech zvyklí. V poslední době si toho všímám. Byl jsem se osobně podívat třeba na utkání s Brazílií - a chvílemi si tam připadal jako v divadle. Diváci se na ně přišli podívat, ale fandění mi chybělo,“ vadí Frýdkovi.