Článek
Nebál jste se, že vás neproměněná penalta bude stát mnohem víc?
Jasně, byl jsem ve stresu až do konce zápasu. Byl jsem rád, že jsme to urvali aspoň na bod. Remíza je zlatá.
Jak moc těžké bylo vzít si v devatenácti míč a jít na penaltu proti Slavii?
Dost jsem si věřil, v béčku jsem dal všechny penalty. Tentokrát to neklaplo, ale nesrazilo mě to. Naopak, začal jsem si víc věřit. Takhle to mám běžně.
Aleš Mandous se společně se spoluhráči raduje z chycené penalty.
Byl jste na pokutový kop určený, nebo šlo o momentální nápad?
Byl jsem v určené trojce, zvlášť když na hřišti nebyli Filous (útočník Daniel Fila) s Trubem (záložníkem Danielem Trubačem). Vždycky koukám na nohy a čekám, až brankář skončí. Kopl jsem to docela dobře, jenže Mandy to skvěle chytil.
Může to být s odstupem času dobrá zkušenost? Už ve druhém poločase jste byl u několika zajímavých situací.
Rozhodně si z toho můžu něco vzít a pomůže mi to. Věřil bych si i na další penaltu, ale nevím, jestli mě na ni trenér pošle. (usmívá se)
V pátém kole jste dokázali remizovat s vedoucí Spartou, teď se vám totéž povedlo i se Slavií. Proti komu to bylo těžší?
Sparta byla trochu nechutnější, Slavii jsme potrápili víc. Byl to náročný zápas, ale makali jsme jeden za druhého a ukázali týmového ducha. Z protiútoků jsme mohli dát jeden nebo dva góly: škoda, že jsme to nedořešili. Hodně nám pomohli i fanoušci. Když jich přijde 15 tisíc jako dneska, vůbec nevnímáte únavu.
Mimochodem, už jste se stihl potkat s tátou Štěpánem, sportovním ředitelem Teplic?
Pochválil mě za dobrou druhou půli, jak jsem zareagoval na penaltu. Kluci v kabině si ze mě dělají srandu, ale já to beru. Třeba Grigy (brankář Tomáš Grigar) říkal, že mu dlužím peníze, ale v klidu, já mu je pak pošlu. (usmívá se)
