Článek
Prohrávali v prvním zápase se Švédskem, prohrávali i v sobotu proti Finsku a v neděli se Švýcarskem dokonce po první třetině o dva góly. Hokejová reprezentace se ale dokázala vždycky ze šlamastyky dostat, v neděli pak od druhé třetiny vládla. „První třetinu to nebylo ono, nebylo to ideální, ale věřili jsme, že ten zápas zvládneme, protože šancí jsme měli mraky. Super, že jsme ty góly dali a vyhráli,“ těšilo Radima Zohornu.
Ve druhé části Češi přestříleli Švýcary 17:3, jenže přineslo to „jen“ dva góly a čtyři tyčky. „Ta koncovka… Osobně jsem to měl hodněkrát na lopatě a uspěchal jsem to. Trápilo nás to celý turnaj, že jsme nedokázali z šancí vytěžit gól. Ve druhé třetině jsem to měl dvakrát do prázdné, ale trefím Blímovi (Blümelovi) hokejku, pak jiného hráče. Špágr (Špaček) zase dal tyčku. Aspoň, že jsme si vytvořili šance,“ říkal nejmladší z hokejového tria Zohornů.
O koncovce mluvil už od prvního tréninku kouč Zdeněk Moták, chtěl vidět u hráčů větší hlad po gólech a aby se z nich stali zabijáci v zakončení. Hlad asi byl, se zakončením už to bylo mnohem horší. „Cítíme, že si vytváříme mraky šancí. Zápasy vypadaly dobře, žádný ze soupeřů nás nepřehrával,“ popisoval Zohorna a přidal i pohled na rukopis nových koučů: „Systém je postavený na napadání, což je náročné. Ale dnešní hokej je o rychlosti, bruslení.“
Vítězná tečka na turnaji proti Švýcarsku (4:2) pak přinesla úlevu. „Chtěli jsme vyhrát každý zápas a povedl se nám až ten poslední. Chtěli jsme to urvat pro nové trenéry a ukázat, že jsme silní,“ řekl Zohorna.
Česká radost po vyrovnání Radima Zohorny. Archivní foto
