Dvě třetiny dobré, pak ústup. Podobným scénářům se musíme vyhnout, říká Čerešňák

Jako kdyby Pardubice ukolébal gól Radila ve 47. minutě. Nakonec byl vítězný, ale krátce poté našli domácí rychlou odpověď. Od té doby byl na ledě pánem Litvínov a před pardubickým Willem najednou bylo horko. V poslední vteřině měl dokonce napřaženo domácí obránce Zile, ale Mandát mu skočil pod nohy a odpálil puk do středního pásma. Jinak by byl návrat Severočechů do zápasu dokonán.

Co se vám honilo hlavou, když jste zápas málem ztratili?

Rozhodně jsme si to neužívali. Dvě třetiny jsme hráli dobře, potom jim dali trochu víc prostoru. Soupeř byl na vlně. Nakonec jsme to ubojovali a máme třetí bod, ale podobným scénářům se musíme vyhnout.

Při litvínovské hře bez brankáře jste se často snažili trefit prázdnou bránu, klidně přes celé hřiště.

Minule se to povedlo, ale určitě jsme si neříkali, že to budeme zkoušet. Oni ale neměli co ztratit. Vlila se jim krev do žil, měli tlak. Někdy je lepší vyhodit puk na zakázané uvolnění, než se s ním babrat někde v rohu obranného pásma.

Zápas jste ale začali suverénně. V první třetině jste byli výrazně lepší.

Chtěli jsme hrát náš hokej, což se dařilo. První dvě třetiny vše fungovalo, jak má. Pak se přestalo dařit. Někdy se to na ledě nevyvíjí úplně podle představ a pak je třeba na to reagovat.

Semifinále není na první pohled tolik o soubojích, jako byla série s Hradcem. Souhlasíte?

Možná to tak nevypadá, ale soubojů je tam dost. Samozřejmě předchozí střetnutí s Hradcem Králové bylo v tomto ohledu extrémní. Teď je to více o hokeji, ale rozhodně vyhrocené.

Dostane se vám do hlavy, že jste výhru od finále, nebo si to nepřipouštíte?

Říká se, že poslední krok je nejtěžší. V pátek nás rozhodně nečeká nic lehkého. Litvínov svou kůži nedá lacino. Možná nám chybí kousek, ale čeká nás ještě hodně práce.