Frodl obnovil kouzlo Energie v Praze a zkompletoval unikátní sbírku

V Tipsport extralize působí už jedenáctou sezonu a čisté konto udržel už proti všem týmům. Sparta mu ze současné čtrnáctky zbývala jako poslední, to nyní Frodl změnil.

Navíc se 37. vychytanou nulou posunul do top desítky gólmanů v samostatné české historii této soutěže. „To se hezky poslouchá. Tak snad ještě o pár míst poskočím,“ usmál se.

Na ledě Sparty předvedl naprosto bezchybný výkon. „Byl to zvláštní zápas, protože Sparta měla za dvě třetiny dvanáct střel, ale z toho asi šest tutovek. Pak to logicky naskákalo, měli tam pár příležitostí a odrazů, ale do velkých šancí už jsme je nepouštěli,“ hodnotil.

Energii stačilo na výhru jen třináct pokusů na Jakuba Kováře. K první střele na branku se hosté propracovali až ve 25. minutě, ale hned otevřeli skóre. A šťastný odraz od brusle Ondřeje Beránka byl i vítězný. „Vypadá to zvláštně, že jsme neměli střely, ale Spartu jsme dokázali zamknout. Jen to neprošlo na branku, což je trochu matoucí,“ zamýšlel se Frodl.

Nejvíce práce měl s úniky svého kamaráda Matěje Blümela. Zejména ve druhé části se proti němu pořádně zapotil. „Věděl jsem, že to je on. A on věděl, že to jsem já. Už mě skoro měl, naštěstí jsem tam dal ještě beton. Je vidět, že se do šancí dostává, takže je jen otázka času, kdy mu to tam začne padat. Držím mu palce, jen ne proti nám,“ culil se zkušený 30letý brankář.

Při posledním vzájemném zápase v O2 areně sice při debaklu 1:6 střídal, své kouzlo ale obnovil a navázal na předchozích pět případů, kdy Energie v Praze loupila. „Vím, jaká je tady historie mých zápasů. Já jsem do téhle haly chodil od devíti let na každý zápas Slavie, tak možná i to je nějaká motivace, že jsem snil o tom, že si tady budu moct jednou zachytat. Splnilo se mi to,“ zamýšlel se.

Po utkání si dokonce našel čas na malé karlovarské fanoušky, kterým se několik minut věnoval. „Chtěli podepsat dres, tak jsem jim slíbil, že se vrátím. Děti se nedají odmítnout, pro ně je to nejvíc. Sám si vybavuju, jak jsem tady jako malý čekal na hráče Slavie. A když se na mě někdo podíval nebo mě pozdravil, měl jsem z toho druhé Vánoce,“ vzpomínal.