Krejčí má jasno: Na olympiádu, bude-li o mě zájem, pojedu

„Před časem mi volal mi Petr Nedvěd a mluvil jsem o tom jednou i s hlavní koučem Filipem Pešánem. Oběma jsem řekl, že v případě jejich zájmu, bude-li se mi dařit a hokej mě bude bavit, určitě pojedu. Reprezentoval jsem už párkrát, a vždycky byla pro mě čest, natáhnout na sebe ten dres," prohlásil šternberský rodák, který do velkého hokeje odešel právě z Olomouce.

Uvědomuje si však, že olympiáda se v době pandemie ani konat nemusí. „V této době je možné úplně všechno. Poslední dva roky to ukázaly. Svět, jak to vypadá, jde jinou cestou, než jsme původně chtěli. Soustředím se proto jen na to, co mohu sám ovlivnit. Jedno je, být očkovaný, druhé moje působení v Olomouci. Jsem rád, že jsem se rozhodl tady hrát. Když olympiáda bude, vše budu směřovat k ní, na náš nároďák. Bylo by také příjemné vidět zase kluky z NHL, s nimiž jsem dlouho hrál, i ty, co stávali na ledě proti mně," podotkl.

A když do Pekingu pojede, tak jedině s cílem, dovézt nějakou medaili. „Věřím, že český hokej na to pořád hráče má. V NHL je sice Čechů málo, ale Pasta, Voras, Hertlík, to jsou kluci, kteří ve svých klubech hrají v prvních lajnách. Takže máme na čem stavět. Když to nevyjde. bude to jako vždy zklamání," dodal.

Nejlepší soutěž na světě mu zatím nechybí. „Ještě pořád hraji na profesionální úrovni v Evropě, takže to tak neberu. Možná, jak jednou skončím, a pověsím brusle na hřebík, bude to jiné a nastane prázdno. Teď však ještě ne. Hokejem pořád žiju. A možná se do NHL ještě vrátím," připustil pětatřicetiletý útočník.

Soutěž plnou hvězd pořád sleduje. „Ne sice přímé přenosy, protože ty jsou v noci, ale ráno se koukám na sestřihy a samozřejmě hlavně na Boston. Nejsou na tom sice ideálně, ale pořád mají víc výher než porážek. Problém je, že mají hodně nových hráčů. Ti potřebují nějaký čas a v NHL je to v tomto směru dobré. Mají na to 80 zápasů. Jak si to sedne, půjdou nahoru," prohlásil s tím, že s bývalými spoluhráči, hlavně s Davidem Pastrňákem, je stále v kontaktu.

Českou reprezentaci v tak špatném světle, jak se o ní v poslední době mluví, nevidí. To i přes poslední propadák na Karjala cupu. „Vystoupení našich tam, bych nechtěl hodnotit. Hráli tam kluci, kteří si v nároďáku zasloužili být a jen tři zápasy. Vím, že měli problémy s koncovkou, ale to tak prostě někdy je. Jsou to kvalitní hráči a góly dávat umí. To, že nějaký duel nevyjde, že jim to zrovna teď nevyšlo, se stane," odmítá tvrdou kritiku.

Ani domácí extraliga pro něj není špatnou soutěží a nijak ho nezaskočila. „Hrál jsem ji už v Pardubicích, a to mi asi pomohlo. Věděl jsem, že to nebude žádná sranda, že jsou tady hráči kvalitní. Hokej je tady ovšem jiný. Záleží na tom, s kým hraji. V NHL je strašně moc šikovných kluků. Mě se však v lajně v posledních letech hodně střídali. Tady je dobré, že mám stabilní pravé křídlo a na levém jsem měl zatím jen dva hráče. Je to fajn. na tréninku si můžeme sednout a v zápasech je to tak lepší. V NHL se skoro pořád hraje, takže není čas, se nějak společně více připravovat," vysvětlil.

Zároveň vyzvedl spoluhráče z útoku Jana Káňu, se kterým se dohromady podělili o 23 gólů a 26 asistencí. „Je to vynikající hokejista, má všechno, střelu, rychlost, nahrávku. S ním je jednoduché hrát," vzdal hold svému pravému křídlu. Nejvíce ho v extralize zaujali Třinec a Hradec Králové. „Není náhodou, že zrovna tyto dva celky soutěž vedou," konstatoval Krejčí.

K mládežnickému hokeji, který je rovněž nyní u mnohých v Česko na pranýři, se vyjadřovat nechtěl. „Nevidím do něj, jak se tady dělá. Když jsem já byl mladý, věnovali jsme se více sportům, pořád jsme běhali venku. Teď je doba jinde. Počítače, sociální sítě a podobné vymoženosti, ty teď jedou. Opravdu nevím, jak posunout mládežnický hokej dopředu. Nechci do toho ani mluvit. Dlouho jsem tady nebyl," vysvětlil.

Dočkat se už nemůže neděle, kdy Kohouti hrají v Třinci. Potká se tam totiž s Petrem Vránou, s nímž ho pojí kamarádství od dětství. „Moc času jsme na sebe zatím neměli. Několikrát jsme si však už volali. Když tady hráli, pokecali jsme deset minut po zápase. Určitě něco naplánujeme na leden, nějakou akcičku, možná i ledovou. Není to jednoduché. Já jsem tady, on bydlí v Třinci a má barák ještě jinde. Je to ale takový kamarád, že když ho nevidíte roky a najednou se potkáte, je to jako kdybychom na sebe narazili včera," vykládal.

Žít po létech v Americe v Česku, mu ani rodině potíže nedělá. „Zvládáme to v pohodě. Malá ve škole, začíná s tenisem, fotbalem a zatím to klape. Těšíme se i na zdejší vyhlášené vánoční trhy. Manželka a děti je ještě nezažily, tak jim je chci ukázat. Jak napadne sníh, budeme jezdit na body a tak. Žena tu už se mnou byla mockrát, takže ví, co od Česka čekat. Myslím, že je tady spokojená. Česky neumí tak, aby si s někým pokecala, to ji chybí, ale v restauraci, když chce přidat, nebo si nechat nějaké vínečko nalít, si říct dokáže," směje se.

Ocenění v projektu Náš lídr, za které převzal na měsíční užívání automobil Škoda Enyaq na elektrický pohon, nepřeceňuje. „Individuální ceny mě po pravdě moc nezajímají. Bez týmu, spoluhráčů, bych žádné nikdy nezískal. Je ale samozřejmě hezké, že si někdo dobrých výkonů všimne. A auto je pěkné. Aspoň si vyzkouším něco nového. Těším se na to. Vypadá hezky, ještě jsem takové neřídil, má manuál. Projedu se a uvidím. Měsíc s tím asi jezdit nebudu, ale dám tomu šanci," dodal borec, který v NHL strávil 15 sezon.