Měsíc v novém týmu a Novotný už má první trofej: Na tak dobrou obranu nejsem zvyklý

Třetí nulou v dresu Mountfieldu jste v duelu s Litvínovem pomohl k potvrzení Prezidentského poháru. Konala se oslava?

Bylo to super. Všichni jsme pohár moc chtěli. Užili jsme si oslavy s fanoušky i v kabině, kde jsme si dali aspoň jedno pivko. Zatím jsem toho moc nevyhrál, takže už tohle je pro mě ohromný úspěch. Je to ale jen první krok k tomu nejvyššímu cíli. Ve sbírce zatím žádný titul nemám, takže bych ho hrozně rád zažil.

Vítězům základní části se však v play off dlouhodobě nedaří, za posledních 19 let získali titul jen tři.

Věřím, že zrovna my to změnit můžeme. Přišel jsem do Hradce s nejvyššími cíli a přiznávám, že nejsem zvyklý na tak dobrou defenzívu. V Karlových Varech na mě létalo klidně 35 střel za zápas, což mě bavilo, ale zase bylo těžší vyhrát. Tady nemám tolik práce a musím se o to víc soustředit, abych neudělal chybu. Ovšem na druhou stranu cítím z týmu velkou jistotu. Líbí se mi, že jen nezkoušíme vyhrát, ale jsme o vítězství přesvědčeni.

Překvapila vás výměnu do Hradce Králové za Štěpána Lukeše?

Ze dne na den jsem si sbalil tašku a vypadnul. Jelikož jsme zrovna byli v karanténě, bohužel jsem se s kluky ani nestihl rozloučit. Ale po sezoně nějaká rozlučka ve Varech snad proběhne. Vždyť pět let nejde jen tak hodit za hlavu. S Energií jsem se rozešel v dobrém. Není mi jedno, jak skončí. Po zápase vždy koukám na výsledek. Snad postoupí do předkola.

Nicméně přesun do mnohem ambicióznějšího týmu jste přijal rád, že?

Přesně tak, změna mě lákala. V Karlových Varech mi ambice chyběly. Bojovali jsme maximálně o předkolo play off, už jsem se chtěl nějak posunout a těší mě, že jsem dostal šanci v tak kvalitním týmu.

Jak jste si zvykl na nové prostředí?

Nebylo to jednoduché. Pět let jsem chodil na stejný stadion, do stejné šatny, do stejné sprchy. V Karlových Varech už pro mě všechno bylo automatické. Naopak tady jsem skoro nikoho neznal a měl jsem obavy, jak přesun zvládnu. V půlce sezony jsem přišel do rozjetého týmu, který chce bojovat o titul. Cítím velkou zodpovědnost, nechci to klukům zkazit. Tlak je veliký, ale já možná i díky tomu podávám lepší výkony.

Chtěl byste v Mountfieldu pokračovat i příští sezonu?

To se rozhodnu až po konci ročníku. Další sezonu zatím neřeším.

Čekal jste, že dostanete přednost před finským konkurentem Kiviahem?

Věděl jsem, že šanci dostanu, to mi stačilo. Těší mě, že mi trenéři věří. Ale za každou cenu nepotřebuju chytat každý zápas. Henri je skvělý gólman a také on dokáže tým podržet.

Zatímco ve Varech byl jediný cizinec, tady jich je hned devět. Jaké bylo přijít do mezinárodní hradecké kabiny?

Taky velká změna. Přišel jsem do kabiny a rozhlížel jsem se, kdo teda vlastně mluví česky. (usmívá se) Ale všichni se domluvíme bez problémů. Máme tu skvělou partu a bojujeme jeden za druhého. Kluci padají do střel po hlavě.

Vaše výkony oceňují i fanoušci, kteří mohou po dlouhé době chodit na hokej bez omezení. Co říkáte na atmosféru?

Je tu úžasná, jedna z nejlepších v extralize. Super, že před play off se opatření rozvolnila. Hrajeme přece pro fanoušky. Když se hrálo bez diváků, byl jsem samozřejmě rád, že soutěž vůbec mohla pokračovat, ale zápasy neměly náboj. Nebyly žádné šarvátky, emoce. To mi hodně chybělo, dva roky jsem trpěl. Naštěstí už je to pryč a hokej si znovu užívám.