Problém je na začátku. Když dostaneme čtyři góly, vyhrává se těžko, řekl Nestrašil

Znovu jste úplně dobře nezachytili začátek utkání. Byl to jeden z důležitých momentů?

Zápas trochu kopíroval ten se Spartou (1:2). Taky tam jsme do zápasu nevstoupili úplně nejlépe. Pak v závěru tlačíme, tlačíme… Škoda, i se Spartou jsme byli blízko vyrovnání, ale ten problém je na tom začátku utkání. A když dostaneme čtyři góly (pátý do prázdné branky), tak se těžko vyhrává.

Hodně vám toho pochytal Petr Kváča. Hlavně v závěru utkání, souhlasíte?

Oba gólmani tam měli zákroky navíc a podali velmi kvalitní výkon.

Řešili jste v kabině, že proti sobě hrají bratři Galvasové (Jakub a Tomáš) a Musilové (David a Adam)?

Vzhledem k tomu, že to byl náš třetí zápas s nimi v sezoně, tak už to nebylo tak speciální. Možná trochu jen pro ně. Ale musím říct, že mladý Galvi (Tomáš), na to, kolik mu je let, tak na té modré hraje výborně. Těším se na ty dvacítky, budu klukům na mistrovství světa držet palce. Máme tam hodně velké talenty a hodně kvalitní mužstvo, které doufám, bude i nebezpečné.

Trenér Zdeněk Moták se snažil za nepříznivého stavu prohazovat hráče v sestavě. Ovlivní to hodně hru?

Jak jsme byli nedávno na té špatné šňůře, tak jsme si na to zvykli, že hledáme určité kombinace, které to oživí. V té třetí třetině už je to takové, že jdou všichni se všemi. Něco se děje a možná to je lepší, než kdybychom nereagovali. Když se vyhrává, tak se na to nesahá, ale když se úplně nedaří, tak je to pochopitelné.

Co jste reklamovali, když liberecký brankář Petr Kváča v závěru dvakrát posunul branku? Bylo to podle vás schválně?

Gólmanovi se tohle může stát. Děje se to skoro v každém utkání. Třeba když jsme hráli v Brně, tak se to stalo čtyřikrát a až pak dali gólmanovi varování. A pak, jako třeba Mazi ve Varech, udělá gólman normální zákrok, branka vypadla a dostali jsme dvojku. Trochu je tam ta nesrovnalost v posuzování. Každý rozhodčí to vidí jinak, také nemají tu práci lehkou, člověka to ale naštve. Nebudu mu (Kváčovi) sahat do svědomí, to musí říct on, jestli byl úmysl, nebo ne. Trest nepřišel, tak jsme hráli dál.

Zmínil jste blížící se mistrovství světa dvacítek, na které pojedou i vaši spoluhráči Petr Sikora a Matěj Kubiesa. Budete šampionát v Třinci hodně sledovat?

A já tam mám hlavně bráchu (Václava), na toho jsem zvědavý. Teď jsem mu říkal, že je zvláštní, že dva mí spoluhráči budou hrát s ním na mistrovství světa dvacítek. Našim klukům jsem nakazoval, aby mi ho hlavně nezkazili (smích), aby na něj byli hodní. Ten tým je tam silný, mladý Drave (Vladimír Dravecký mladší), Jiříček (Adam), všichni hráči, kteří tam jsou, jsou kvalitní. Všichni se na to těšíme.

Co říkáte na to, jaký váš bratr Václav udělal progres?

Jo, od té doby, co se vrátil po tom vleklém zranění si za tím šel. Především pak tím, co naše rodina tak nějak vyznává – tvrdou prací. Udělal těžká rozhodnutí v životě a vyplácí se mu to. Sezonu začal dobře (hraje za UMass Minutemen univerzitní ligu NCAA), doufám, že se mu bude dařit i nadále.

Dáte Petru Sikorovi a Matěji Kubiesovi nějakou radu, než odjedou do Minnesoty?

My jsme vždycky na ty dvacítky jeli podělaní až za ušima, protože jsme vůbec neměli srovnání s těmi zámořskými týmy. Mysleli jsme si, že kluci z Kanady a Ameriky jsou nějací bozi. Po čtyřech zápasech jsme ale zjistili, že jsme s nimi teoreticky mohli i hrát. Ale to už bylo pozdě. Ten současný tým už ví, že na ně mají a doufám, že to i potvrdí.