Článek
„Je to něco, o čem jsem snil. Jsem rád, že můžu být zpátky doma a s klukama, s nimiž jsem vyrůstal. Je super, že jsme začali na ledě a těším se, až to vypukne,“ lebedil si dvaadvacetiletý útočník po pondělním prvním společném tréninku.
Jak jste se za pět let za oceánem změnil?
Vyrostl jsem z kluka na chlapa a hodně se osamostatnil. Tři roky jsem byl úplně sám v Americe, předtím dva roky v Kanadě v hostitelské rodině. Je to životní zkušenost a těším se, co přijde teď.
Co říkáte na to, kolik odchovanců se vás teď sešlo v Kometě?
Je to super. Bylo to největší lákadlo, když se řešilo, jestli se vrátím.
Na koho jste se nejvíc těšil?
Asi na všechny. Slyšel jsem a teď taky vidím, že je tu skvělá parta. Určitě jsem se hodně těšil na kluky, se kterými jsem byl odmalička, jako jsou Libor (Zábranský mladší - pozn.red.), Kuncík (Michal Kunc) nebo Svozka (Stanislav Svozil), s nimiž jsme se vídali denně. Je hezké být zase pospolu.
Jakou roli v týmu byste si představoval?
Na to se tak nějak nedívám. Jsem tu, abych pomohl týmu, co nejvíc umím. Dám tomu všechno. Udělám pro tým cokoliv, co bude potřeba. Přijmu jakoukoliv roli, jakou dostanu.
Poslední tři roky jste byl v organizaci Vegas Golden Knights, za jejíž farmářský tým Henderson jste hrál. Jaká to byla zkušenost?
Super. Minulý rok jsem tam letěl už začátkem srpna a byl tam dřív než ostatní. Viděl jsem Jacka Eichela, jak se o sebe stará a trénuje. To mi hodně otevřelo oči, že i největší hvězdy makají, jak makají. Je to obrovská zkušenost a snažil jsem si z ní vzít co nejvíc.
Když jste se pohyboval v Las Vegas, co vy a kasino?
Nic. Od začátku, co jsem tam byl, tak mě učili, abych byl na takové věci opatrný. My tam moc nechodili, jen občas na nějakou týmovou akci, protože tam je vesměs všechno kasino. Restaurace jsou v kasinu, dokonce když jedete na benzinku, tak tam taky. Bylo to ujeté a člověk se tomu nevyhne.
Byla za tři roky v Americe šance připsat si aspoň jeden start v NHL?
V minulé sezoně jsme měli dobrý start. Začínali jsme s Braedenem Bowmanem a na farmě měli dobré zápasy. Povolávák do hlavního týmu dostal on a nahoře byl skoro celý rok. Snažil jsem se dělat, co umím, ale ta šance mezi centry byla fakt malá. Jde o to si z toho nic nedělat a pracovat, jak nejlíp umím. Upřímně ale moc prostoru jít nahoru nebylo.
Hlodá červíček, že to v zámoří od vás mohlo být lepší?
To může být vždy. Očekávání mám od sebe vždy nejvyšší. Je ale hrozně těžké to takhle posoudit, udělal jsem všechno pro to, abych se tam dostal a nechal tam všechno. Není to něco, co bych si vyčítal. Jdu dál s čistou hlavou a uvidíme.
Co rozhodlo pro návrat do Evropy?
Řešil jsem to tak nějak od Vánoc, že bych chtěl do jiného týmu, ale to zase nechtělo Vegas. Takže jsem od Vánoc přemýšlel, co a jak, jestli jít evropskou cestou, nebo to rok vydržet. Nakonec jsme se shodli, že půjdu sem, kvůli reprezentaci i tím, že extraliga jde extrémně nahoru.
Pokusíte se ještě o návrat do zámoří?
Vrátka nezavírám. Chci teď ale Kometě dát to, co mám, a udělat pro ni všechno.
Jaké budete mít s dalšími kluky odchovanci ambice do následující sezony?
V Kometě vždy byly a budou nejvyšší ambice, všichni jsou připraveni dát do toho úplně všechno, konkrétně my, co jsme se vrátili, zase dokázat, že se vracíme zaslouženě a jako vyspělí hráči a že týmu pomůžeme. Obrovské lákadlo bylo i stěhování do nové arény, těším se, až tam budeme.
Teď budete hokej víc řešit i s tátou Kamilem?
Myslím, že to tak bude. Táta ale sledoval každý můj zápas, i když jsem byl za oceánem. O hokeji se bavíme denně, takže v tom budeme pokračovat. Taky jsme hodně probírali, jestli se vrátit, nebo ne.
Váš bratr Jan míří od nové sezony do kanadské juniorky, kde si zahraje ve WHL za Spokane, co říkáte na jeho krok?
Bavili jsme se o tom denně, zjišťoval informace, jaké to tam bylo. Super pro něj, že to vyšlo a jedině dobře, že ho vzali. Myslím si, že je to dobrý krok, ale až čas ukáže.
