Hlavní obsah

Irgl: Jsem zvědavý, jak svatbu vezmou naše dvojčata

Druhé mistrovství světa v kariéře si v Moskvě užívá vítkovický útočník Zbyněk Irgl. Hrdina loňského čtvrtfinálového zápasu s Ruskem si po jednom z tréninků na 71. šampionátu povídal s deníkem Právo o nabídkách z ciziny, sledování fotbalu i požádání přítelkyně o ruku.

Článek

Proč jste po úspěšném vystoupení na šampionátu v Rize nepřijal nabídku z Nashvillu?

Jednou bych NHL rád zkusil, ale loni nabízené podmínky nebyly tak zajímavé, abych do toho šel, navíc mi ještě není 28, takže zatím mohu v zámoří jako nováček uzavřít jen dvoucestnou smlouvu. Skončit na farmě za malé peníze jsem nechtěl, proto jsem raději podepsal s Vítkovicemi vylepšený kontrakt.

Vydařeným dvouměsíčním hostováním v Davosu jste si těsně před šampionátem výrazně zvýšil svůj kredit. Vnímáte, že je o vás nyní velký zájem v cizině?

Jsem hrozně rád za tu zkušenost z play-off švýcarské ligy, měl jsem z toho velmi dobrý pocit. K odchodu do Evropy potřebuji souhlas Vítkovic a když mě nepustí, tak prostě nikam nepůjdu. Kdybych si však mohl vybrat, vzal bych Rusko.

Víte o vážném zájmu Jaroslavli?

Nějaké nabídky jsou. Pokud však nebudou souhlasit Vítkovice, nemá smysl se o nich bavit. Nebráním se ničemu, ale na mém rozhodnutí nezáleží.

Může vaši budoucnost ovlivnit účinkování na letošním mistrovství světa?

To je otázka spíš pro vedení vítkovického klubu. Já bych rád z Moskvy medaili, kterou bych mohl přidat ke zlatu z dvacítek a stříbru z loňského šampionátu v Rize. Vykročili jsme dobře, ale nejtěžší utkání teprve přijdou.

Vypadá to, že si na ledě výborně rozumíte v útoku s Plekancem a Oleszem...

Jsou to oba velmi šikovní hráči a výborní bruslaři se smyslem pro kombinaci. Olesz je silný na puku, Plekanec bojovník a chytrý centr, navíc jsme si spolu zahráli už loni v Rize.

Jak trávíte volné chvíle v Moskvě?

Většinou na hotelu, ale už jsem se byl i několikrát projít po městě. Při zavřeném mauzoleu jsem Lenina neviděl, zážitkem byla projížďka metrem. Stejně ale cesta pokaždé skončila na jídle v Českém domě. Pečená kachna se nepřejí, navíc tam vysílá i naše televize, takže jsme v pondělí viděli ligový zápas Baníku se Spartou. U televize tu trávím asi nejvíc volného času.

Sledovali jste na hotelu i semifinále fotbalové Ligy mistrů?

Spolubydlící Petr Hubáček si to jako milovník anglického fotbalu nemohl nechat ujít, těžce ale nesl porážku Manchesteru v Miláně a předtím nám oběma bylo líto vyřazení Čechovy Chelsea na penalty.

Zajdete někdy na fotbal i přímo do hlediště?

Chodil jsem na Baník před třemi lety v sezóně, kdy se vyhrál titul. Tehdy vládla na Bazalech báječná atmosféra. Když tak uvažuji, možná bych už naše kluky mohl vzít na fotbal, až se teď vrátíme z Ruska.

S partnerkou máte tříletá dvojčata Patrika a Denise, ale svatba zatím nebyla...

Nemusíte se dál ptát, už je naplánována na letošní léto. Několikrát jsme ji odkládali, ale letos bychom to chtěli stihnout. Pavlínu jsem již požádal o ruku a největší radost z toho měli rodiče, protože se pořád ptali kdy už se vezmeme, když spolu máme dvě děti. Jsem jen zvědav, jak naši malí tu veselku vezmou.

Chystáte velkou svatební hostinu?

Přípravy nechávám na partnerce, já nejsem moc organizační typ, ale vím, že na seznamu je asi 70 hostů. Budou tam známí, kluci od hokeje, kamarádi. Za svědka mi půjde někdejší spoluhráč Milan Baranyk, začínali jsme spolu v žácích. Mezi pozvanými bude jistě i Petr Hubáček, to je můj dlouholetý parťák, navíc se znají i naše přítelkyně, možná by mohli přijet i další kluci z nároďáku.

Když jste nyní zasnoubený, jak často voláte z Moskvy domů?

Prakticky denně a jsem zvědavý na účet za telefon, i když se to snažím mít časově pod kontrolou. Mluvím většinou stejně jen s Pavlínou, malí teď byli skoro týden na horách, tam si možná ani nevzpomněli, že je táta pryč. Dostal jsem ale z domova pochvalu za hezký gól do sítě Američanů.