Volal psychologovi i rodině, Blümel se ale šampionátem protrápil. Nezvládl jsem to, řekl kriticky

Curych (Od našeho zpravodaje) - Volal svému psychologovi, výkony řešil s rodinou i agentem. Matěj Blümel si byl vědom, že jeho zápasová představení jsou za očekáváním. „Hledal jsem se. Mrzí mě to, protože jsem se sem moc těšil,“ řekl Blümel.

Skupina byla nahoru dolů, v posledním zápase s Kanadou jsme se do toho dostali. Dneska je škoda těch chyb, jinak si myslím, že jsme nebyli o tolik horší než soupeř. Finy jsme tlačili, dali jsme dvě tyčky, ale oni prostě dali góly, zatímco my ne.

Myslím, že to bylo tím, jak jsme dostali ty dva rychlé góly. Sebevědomí šlo na jejich stranu a nám to malinko uškodilo, ale pak jsme začali hrát. Bylo zbytečné mít přehnaný respekt. Ve druhé přestávce jsme si řekli, že do toho půjdeme, že se není nač šetřit. Říkali jsme si, že buď vyrovnáme a budeme mít šanci, nebo pojedeme domů. Dali jsme do toho všechno, je to škoda.

Neměli jsme konzistenci. To byla na turnaji taková kaňka - měli jsme dobré zápasy s favority, ale když jsme šli do utkání v roli favorita my, tak to nebylo ono. Když se na to člověk zpětně dívá, je to škoda, protože jsme měli na to, abychom hráli výš. Tým byl ale mladý.

Bylo to těžké. Přijel jsem s nějakým očekáváním, a to jsem asi úplně nenaplnil. Ani po osobní stránce to nebylo ono. Nehrál jsem svůj hokej. A nejde jen o góly a body, ale celkově o tu hru. Paradoxně jsem se nejlépe cítil až dneska, až proti Finům jsem se do toho fakt naplno dostal. V úvodu jsem do toho vlétl, pak jsem se ty poslední tři zápasy hledal. Dneska už to ale bylo zase lepší, jenže na takovém turnaji nejde hrát na jeden zápas. Mrzí mě to, protože jsem se sem hodně těšil. Ale nedá se nic dělat, život jde dál. A já se můžu tak akorát připravit pořádně zase na další sezonu.

Je to možné. Ale asi jsem chtěl od sebe moc. Dostal jsem sám sebe úplně zbytečně pod tlak. A teď mě to štve. Hodně jsem na sobě před zápasem s Finskem pracoval, abych se uvolnil a hrál lépe. Cítil jsem se mnohem líp. Je jen škoda, že jsem úplně nenašel návod, jak se já sám mám v té skupině zlepšit.

Mám sportovního psychologa, volal jsem si s rodinou, agentem, trenéry. Všichni mi pomáhali, bohužel se to dostavilo až dneska. To jsem se cítil lépe, ale bohužel se nedá hrát na jeden zápas. Nervy asi také trošku zapracovaly. Pořád je na čem pracovat a já věřím, že ještě nějakou šanci na mistrovství dostanu.

Uvidíme, to je ještě ve hvězdách.