Článek
Jak se cítíte měsíc po operaci levého ramene?Snad se to hojí dobře. Cítím se docela fajn, ale ten můj pocit je relativní, protože nemám s čím srovnávat. Dosud jsem s ramenem nic tak vážného neměl.
Co říkají lékaři?Bezprostředně po zákroku mě v New Yorku každý den vyšetřovali a neobjevili problém. Příští týden se tam cestou na předávání trofejí do Vancouveru objevím na kontrole a domluvíme další léčebný postup.
Omezuje vás zranění výrazně v přípravě na novou sezónu?Zatím nemohu dělat nic jiného než protahování, mám domluvenou i rehabilitaci ufyzioterapeu ta Pavla Koláře. Normální pohyb mi nečiní potíže, jinak ale operace zkomplikovala pár věcí. Měl jsem v plánu část letní přípravy v Omsku, k tomu asi nedojde, i když bych se tam alespoň na pár dnů rád jel podívat za přáteli.
Kdy začnete rameno zatěžovat?Ještě tak měsíc určitě ne. Provádím zatím jen strečink, opatrně si začnu přidávat, ale mám obavu z toho, že jak teď rameno vůbec nepoužívám, ochabne mi svalstvo a při tréninku to pocítím. Na led bych chtěl jít normálně v polovině srpna, i pak se ale budu muset vyvarovat bližšího tělesného kontaktu.
Vynecháte tedy hokejové exhibice Jágr Teamu plánované do Plzně, Prostějova a Olomouce?To snad ne, chci stihnout různé akce a rád bych hrál i hokej, jen mě nesmí nikdo do ramene trefit.
Mrzí vás hodně, že jste kvůli zranění nemohl Rangers výrazněji pomoci v play-off?Nejvíc mě štve, že to bylo z mé strany hloupé jít pět minut před koncem prohraného zápasu do střetu. Když jsem pak s vykloubeným ramenem nedokázal uchopit hokejku, tušil jsem, že je zle. Bolelo to tak silně, že padesát metrů do šatny jsem šel snad tři dny.
Jak jste přijal rychlé vyřazení ze Stanley cupu?Nikdo nám před sezónou nevěřil, že bychom se tam mohli dostat, což nás ohromně motivovalo a většinu základní části hráli Rangers dobrý hokej. Jenže v play-off jsme žili jen sedm dní a nedokázali v něm vůbec nic. Já se k tomu zranil, čili konec sezóny provázely smíšené pocity.
K tomu vám na poslední chvíli uniklo i prvenství v kanadském bodování a trofej krále střelců. Už to přebolelo?To nebylo takové zklamání jako rychlý konec v play-off. I tady ale platí, že jsem mohl mít všechno a nemám nic. Takové věci hokej prostě přináší. Když něco dělám, tak chci být nejlepší. Tolik gólů bylo ale i pro mne překvapivých, na Richardovu trofej pro kanonýry jsem vůbec nepomýšlel. Spíš jsem věřil, že udržím vedení v produktivitě NHL, jenže Thornton měl v závěru soutěže fantastickou formu a já to kazil.
Koncem příštího týdne ale můžete ve Vancouveru převzít Hart Trophy pro nejlepšího hráče NHL, jste mezi nominovanými...Těžko soudit, jakou mám šanci, když o tom hlasují novináři v zámoří. Cennější by pro mě ale byla Lester Pearsonova trofej pro nejužitečnějšího hokejistu, o níž rozhodují hlasy protihráčů. Jejich mínění je přesnější než názor médií.
Kdybyste si měl vybrat, kterou cenu byste raději získal?Nejradši bych získal obě, ale může se stát, že pojedu domů s prázdnou. Každopádně bych se ale rád v Americe ještě zdržel. Vyrazím za pár dnů s předstihem kvůli lékařské zastávce v New Yorku a plánuji i nějakou dovolenou. Poslední měsíc jsem sice nic nedělal, ale byl neustále pod dohledem lékařů, což je dost únavné. Naštěstí za mnou bylo v Americe dost kamarádů, s nimi jsem si trochu odpočinul.
Proč jste přijel na tenisový turnaj do Prostějova?Jezdím sem každé léto na soustředění, takže tu mám kamarády. A teď mi nabídli, ať předám cenu vítězi turnaje profesionálů, to bylo lákavé.
Hodil jste hokej za hlavu, nebo sledujete závěr Stanley cupu?Docela se dívám na televizi. Na začátku sezóny by málokdo tipoval takové složení finále, ale mně se líbí, že Carolina hraje rychlý hokej, nahoru, dolů a sází na dobrého brankáře. A pokud to dotáhne do vítězné tečky, tak alespoň Franta Kaberle přiveze Stanley cup do Kladna, což bude fajn, protože se mnou raději moc nepočítejte...
Myslíte, že Rangers s vámi nedokáží Stanley cup získat?Ne, to jen žertuju. Kdo někdy hrál v New Yorku a dařilo se mu, už nechce poznat nic jiného. Určitě se v příští sezóně pokusíme o víc než jen dostat se do play-off. Na 99 procent zůstanou Ručinský i Straka, tak o českou kolonii nemám strach. Měl by se ale podepsat centr a posílit potřebujeme v obraně.
Platí vaše únorové rozhodnutí, že olympiádou jste zakončil reprezentační působení?Nic se na tom nezměnilo. Snad kdybych ještě někdy pravidelně hrál v Evropě, možná pak bych mohl naskočit za národní tým, ale spíš si myslím, že je to uzavřená kapitola.
Nelákává vás ani olympiáda na užším kluzišti ve Vancouveru?To bude za čtyři roky, už mi bude skoro čtyřicet a těžko bych s těmi mladšími stačil bruslit.
Stihl jste v New Yorku alespoň sledovat účinkování české reprezentace na MS v Rize?V televizi jsem bohužel nic neviděl, četl jen zprávy na internetu a podle všeho se omlazenému týmu povedl parádní a dost nečekaný výsledek. Postup do finále přes Kanadu, Rusko a Finsko je dalším důkazem, jak silný je český hokej.
Nechystáte se do Německa na světový šampionát ve fotbale?Jel bych, ale není čas. Musím se dát dohromady, tak dodržuji pokyny doktorů a fotbal sleduji jen v televizi.
