Mozek a svaly. Opěvovaný kouč šampionů si pohazoval se Stanley Cupem jako s hračkou

V roce 2006 byl Brind’Amour kapitánem a zásadním lídrem týmu, v jehož barvách získali nejdůležitější trofej klubového hokeje i Češi František Kaberle a Josef Vašíček. O dvacet let později se na vrcholu pyramidy ocitl jako šéf lavičky Caroliny. Tenhle dvojboj zvládl jako čtvrtý hráč v historii zámořské soutěže.

„Nejlepší pocit na světě,“ tvrdil aktér 1484 zápasů v NHL (452+732), který Hurricanes koučoval v 616 utkáních základní části (378 výher) a po 104. duelu v play off se objímal s hráči a realizačním týmem. Výhra 3:0 na ledě Vegas v šestém utkání finále vystřelila hosty na piedestal.

Než na něj přišla řada, zvedalo Stanley Cup nad hlavu 24 hokejistů Caroliny, ale z jejich trenéra adrenalin nevyprchal a pohár se díky němu krátce dokonce ocitl ve vzduchu. „Myslel jsem, že s ním praští o zem,“ lekl se útočník Seth Jarvis. Brind’Amour si trofej ledabyle přidržoval, jako by slitina niklu, stříbra a ocelových komponentů byla lehčí než cesta, která k ní vedla.

Carolina pod koučem Brind’Amourem v play off

2019 - konferenční finále

2020 - první kolo

2021 - druhé kolo

2022 - druhé kolo

2023 - konferenční finále

2024 - druhé kolo

2025 - konferenční finále

2026 - Stanley Cup

Hurricanes předvedli, co se za předchozích osm sezon pod vedením charismatického kouče o hokeji v play off naučili. Nemusíte mít v kádru ty největší hvězdy, ale odhodlané hráče, kteří věří systému. Když Carolina loni vytrejdovala do Colorada Martina Nečase za Mikka Rantanena, jenž se po pár zápasech vypařil do Dallasu, vypadalo to, že klub z Raleighu udělal ne jeden, ale dva kroky zpět.

Po šokujících výměnách hvězd se ale v Carolině ocitli Taylor Hall a Logan Stankoven, kteří trenérovu filozofii naplňovali mnohem lépe než český a finský útočník.

Svou mimořádnou kondicí ve fyzických testech Brind’Amour stále konkuruje hokejistům, které vede. Během posledních let ale vymakal do detailů i systém, jakým se Carolina prezentuje.

Jeho základem je agresivní forčeking a neustálý tlak na rozehrávku soupeře. Zeptejte se beků Montrealu, jak se jim dýchalo v konferenčním finále. Obránci nemají dost času na rozhodování, ztrácejí puky a postupně se vysilují. Hurricanes pak dominují v počtu střel a držení kotouče. Před brankou tvoří chaos a z něj plynou dorážky.

Klíčová je aktivita beků, kteří udržují permanentní tlak na modré čáře, a také kompaktní defenziva postavená na součinnosti všech pěti hráčů. Mezi útočníky a zadáky nejsou velké rozestupy, což soupeřům znemožňuje rychlé protiútoky a snadný průchod středním pásmem. Tenhle systém, z něhož se protivníkům dělají osypky, se teď bude v NHL hojně kopírovat.

Brind’Amour po konci hráčské kariéry působil rok jako ředitel hráčského rozvoje Hurricanes, pak byl sedm let asistentem Kirka Mullera a Billa Peterse, než management konečně uznal, že už je zralý na vedoucí funkci.

„Nejšťastnější okolností bylo, že jsme Roda angažovali, protože on je nejdůležitější ze všeho,“ tvrdil majitel klubu Tom Dundon, který je o rok mladší než kanadský kouč. „Bez hráčů samozřejmě nic nedokážete, ale myslím, že každý ví, jakou oporou celému týmu je.“

Od roku 1987, kdy se v play off NHL hrají čtyři kola na čtyři vítězné zápasy, zaznamenali Hurricanes s bilancí 16-3 druhý nejlepší výsledek historie po Edmontonu z roku 1988, který vedený Waynem Gretzkym prohrál jen dvakrát.

„Rod je středobodem všeho. Inspiruje hráče, učí je a pomáhá jim podávat každý večer mimořádné výkony,“ prohlásil generální manažer šampionů Eric Tulsky.

O Carolině se jako o velkém kandidátovi na Stanley Cup mluvilo minimálně posledních pět let, ale až letos do sebe všechno zapadlo. „Ještě jako asistent trenéra jsem sledoval, jak se tím vším prokousáváme. Osm let jsem koučem a vybudovali jsme tady něco opravdu výjimečného. Fungovalo to už dlouho, jen se nám nikdy nepodařilo úplně prorazit. Ale vydrželi jsme a přišla zasloužená odměna,“ oddechl si architekt úspěchu Hurricanes.