Hlavní obsah

Musím dokázat, že do NHL patřím. Zachovi pomáhá ke splnění snu i mentální kouč

Marek Burkert (Newark)Sport.czPrávo

Na začátku sezóny se s ním počítalo do role prvního centra New Jersey, v listopadu se ale Pavel Zacha čtyřikrát při zápasech Devils ocitl mimo sestavu na novinářských místech. Dvacetiletý hokejista, který byl před dvěma lety šestkou draftu, se vrací na správnou cestu i s pomocí mentálního kouče. V zápase s Bostonem poctivě bruslil po levém křídle. Přesně, jak se teď po něm chce.

Pavel Zacha v dresu New Jersey Devils.

Článek

Jak jste se vyrovnával se situací, že vaše jméno nebylo v den zápasů mezi dvanácti útočníky?

To, že jsem v posledních utkáních chyběl, mě motivovalo. Teď dostávám další šanci a zapracoval jsem na tom, co po mně chtěli. Musím dokázat, že patřím do týmu.

Do dění se trochu překvapivě vložil i váš agent Patrik Štefan. Jaké to mělo výsledky?

Patrik a můj mentální kouč se sešli v Torontu s trenérem. On jim ukázal, co po mně chtějí a pak jsme to probírali na večeři, kde mi to tlumočili. Po každém zápase dostávám videa, abych se zlepšoval. Komunikace je dobrá a teď je to jen na mně.

Můžete říct, čeho se přání Devils týkají?

Teď mě dali na křídlo, takže se to týká napadání, musím být jako první na puku, nevyčkávat tolik, víc střílet a věřit si. Chtějí, abych byl útočně založený, to je můj hlavní úkol a pak se to projeví i na bodech.

Jakou roli má váš mentální kouč a proč jste využil jeho služeb?

Patrik mi jako můj nejlepší kámoš navrhl před třemi týdny kouče, který pracuje s mnoha hráči v NHL, abych ho zkusil taky. Začali jsme se hodně bavit, poznal jsem ho, měl jiný pohled na hokej a ten důraz na mentální stránku, to bylo pro mě taky něco nového. Když nehrajete, tak máte různé myšlenky. Ale teď vím, co zlepšit. Jak se soustředit na zápas, jak se připravit.

V čem vám kouč nejvíc prospívá?

Umí dobře připravit na zápas. Vím, co mám hrát, vím, proti komu hraju. Když jsem ještě byl na centru, tak jsem věděl, jak bude ten soupeř držet hokejku, jak se staví na buly. Uměl mě nabudit, ukázal mi chyby, které jsem udělal, ale na druhou stranu jsem ten zápas za sebou zavřel a koukal na druhý břeh. Abych nebyl naštvaný kvůli jednomu zápasu a šel v klidu do dalšího. Dřív jsem nad jedním utkáním přemýšlel týden a kvůli tomu jsem hrál třeba špatně i další tři zápasy.

Řada bývalých českých hráčů říká: Nedělejme z hokeje takovou vědu, ale s tímhle přístupem by teď v NHL asi nepochodili, že?

Je to o něčem jiném, já ani netušil, kolik kolem NHL bude přípravy. Bavili jsme se, kolik mladých hráčů přišlo do ligy, je tu jiná rychlost, víc se rozebírají videa. Jestli chci zůstat v NHL, tak musím dělat věci navíc. Jinak to nejde.

Devils byli v minulé sezóně nejhorším týmem Východní konference, první čtvrtinu základní části jste ale odstartovali nečekaně dobře. Co za tím je?

Před sezónou přišli dobří hráči a také se vědělo, že to jsou dobří kluci. Hodně se bavíme, je tu příjemná atmosféra. I když se prohraje zápas, tak se tu hodně komunikuje. Není to jako dřív, že když se prohrálo, tak všichni mlčeli. Máme talentovaný tým a hodně silný útok. Nečekali jsme, že na tom budeme až tak dobře, ale pořád je to jen 20 zápasů.

V kabině vedle vás sedí jednička letošního draftu Švýcar Nico Hischier. Nevnímáte ho trochu jako konkurenci?

Já byl na něj natěšený. Je to i pro mě motivace, jak se zlepšovat a být lepší a lepší hráč. On ale dělá to samé. Když jsme ho draftovali, tak jsem měl radost. Je to další mladý a dobrý kluk do kabiny, Evropan. Mám se i od něj co učit, dá se od něj okoukat dost věcí. Pomáhá nám vyhrávat zápasy. Ale nakonec: když se udělá play off, tak je jedno, kdo pomůže nejvíc, hlavně, že se postoupí.

Jste stále v kontaktu s Patrikem Eliášem? Ten se hodně těšil, jak vás bude cepovat, ale nakonec z toho sešlo...

On tu byl asi před dvěma týdny. Když je v Česku, v takovém kontaktu nejsme. Přál bych si s ním odehrát víc, než ten jeden zápas, který byl pro mě první a pro něj poslední v kariéře. Ale taky mě těší, že jsem s takovou legendou mohl být na ledě. Měl jsem štěstí, že tu byl i ten rok, co už nehrál. To mi hodně pomohlo se trochu zabydlet. Teď mi trošku chybí. Mít tady Čecha by bylo lepší, ale s Patrikem jsme se stali kamarády a toho si moc cením.

Těšíte se na konec února, až budou Devils slavnostně vyřazovat dres s Eliášovým číslem 26?

Máme napsané v kabině, kdy to bude... Celý tým se těší, tady ho měli všichni rádi. Ti starší kluci s ním hráli dlouho, každý je na to natěšený. Možná to pro Patrika bude i trochu smutný moment, ale on si takové ocenění zaslouží. A být na ledě u toho bude neskutečné.

Změnila vás v něčem Amerika?

Jsem tu teď dva roky v kuse, zůstal jsem i přes léto. Před tím jsem byl v Sarnii, takže jsem tu čtvrtý rok v zámoří. Zvykl jsem si, angličtina je v pohodě, cítím se tu jako doma. V Česku jsem byl minulý rok asi jen na týden a půl. Příští léto bych chtěl ale zůstat trochu déle.

Už také přemýšlíte anglicky?

To zase ne. Pořád se bavím česky s Patrikem Štefanem, s rodiči, s kamarády z Liberce. Češtinu nezapomenu, ale většinou už mluvím v angličtině. Lepší než sedět v kabině a mlčet. Tohle je snad první rozhovor v češtině za celý rok.

Jak často za vámi létá otec, který vás od malička připravoval na dráhu hráče NHL?

Minulý rok tu byl jen jednou, a to jsem byl ještě zraněný, takže neviděl ani zápas. Letos mají ale přiletět máma s tátou přes Vánoce. Užijeme si nějaký čas, i pro tátu by to bylo ocenění, když mě uvidí hrát NHL nejen v televizi. Kdybychom udělali play off, tak je v plánu, že by přiletěli ještě jednou.

O Newarku, kde máte halu, hráči ostatních týmů NHL jízlivě říkají, že v něm vlastně vůbec nic není. Kam byste je vzal?

Tady vážně nikam. Máme tu jen zimák a pak jedeme všichni pryč. My tu fakt jen zaparkujeme, jdeme na trénink, nebo na zápas a pak sbohem. Tady není co dělat. S dalšími mladými kluky bydlíme v Jersey City. Jsme teď čtyři v jedné budově. Hischier, já, Bratt a Coleman. Hodně se bavíme, chodíme společně na večeře. To taky hodně pomůže, abychom fungovali jako tým.

Reklama

Související témata: