Článek
Hokej v Německu si tedy nemůžete vynachválit?
Je to fajn, baví mě to. Hokej hrajeme kvůli dobré atmosféře a ta při zápasech nechybí. I kvůli Kanaďanům, kteří do Německa přišli, se hraje útočně, nahoru dolů, což je rozdíl oproti české extralize, která mi přijde takticky svázanější a tím pádem těžší.
A život v Bremerhavenu?
Sice je to menší město, ale hezké. U moře, s krásnou zoologickou zahradou, kam s dcerou často chodíme. Je příjemné, že tam život není hektický.
Užíváte si, že v klubu působí i vaši krajané, obránci Eminger s Dietzem?
Je to super. Navíc tam máme tři Slovince, z nichž dva umí česky. Jeglič tedy spíš slovensky, nebo vlastně slovensko- česko-slovinsky (směje se). V kabině se bavíme německy, anglicky, už jsme kluky naučili i česky. Je to takové směsice, asi jsme objevili nový jazyk.
Alexander Salák ze Sparty inkasuje gól od Nino Kindera z Bremerhavenu (druhý zleva). Vpravo je Martin Jandus ze Sparty.
Je jen náhoda, že v Bremerhavenu působí tolik Čechů? Poslední čtyři sezony za něj chytal Tomáš Pöpperle, v Praze se narodil i německý útočník Filip Reisnecker...
O našem manažerovi Alfredu Preyovi se říká, že má doma české Zlaté stránky, listuje v nich a hledá hokejisty s německým příjmením a snaží se je přetáhnout. (směje se). Odvádí výbornou práci. Sice v lize nemáme nejvyšší rozpočet, když se u nás klukům daří, odchází pak do lepších klubů vydělat si víc peněz. Není jednoduché po nich zacelit díry, Alfred to ale dokáže a tým je navíc rok od roku lepší. Klobouk dolů před ním, jeho práci obdivuju.
Vy máte i německé občanství, že?
Ano, dědův brácha je Němec, takže přes něho mi byly vyřízeny papíry.
Dominik Uher ještě v dobách, kdy hrál za Spartu.
Tomáše Pöpperleho štvalo, že přestože Bremerhaven hraje německou nejvyšší soutěž už šestou sezonou, nedává si ty nejvyšší ambice...
Souhlasím, je to škoda. Mančaft máme opravdu dobrý, ale nenasazujeme si vysoké laťky. Na druhou stranu je to bez nervů. Myslím si ale, že se každý rok zlepšujeme a celý mančaft cítí, že ambice bychom měli mít rok od roku vyšší. V aktuální sezoně se nám sice tolik nedaří, ale pevné doufám, že to otočíme. Jak v lize, kde jsme desátí, tak v Lize mistrů, kde v úterý potřebujeme k postupu uhrát dva body proti Spartě.
Ve středu jste na jejím ledě prohráli 2:5. Stále jsou pro vás zápasy proti ní speciální, když jste její dres dva roky oblékal?
Určitě. Potkal jsem své některé bývalé spoluhráče a zase byl ve starém známém prostředí. Hlavně jsem měl radost, že se zápas hrál v Holešovicích, protože tam je lepší atmosféra než v O2 areně. Uvidíme, třeba se tady ještě potkáme se Spartou ve finále, to bychom ji ale museli v úterý porazit.
View this post on Instagram
Do Prahy vás přijelo podpořit zhruba 800 fanoušků, kteří absolvovali 700 kilometrů dlouhou cestu do české metropole. Překvapilo vás, že dorazili v takovém počtu?
U nich je tohle normální. Hokej mají rádi a jezdí nás podporovat. Zhruba desetkrát za sezonu se dohodnou, že pojedou na venkovní zápas a jede jich fakt hodně. Snaží se nám pomáhat a na Spartě byli úžasní. Myslím, že z toho měli radost i fanoušci Sparty, společně vytvořili dobrou atmosféru.
Čím to, že hokej tak milují?
Fotbalové Brémy spadly do druhé ligy, naši basketbalisté taky, takže v našem regionu není žádný tým napříč sporty, který by hrál elitní soutěž. Ano, házenkářskou bundesligu hraje Hamburk, ten už je ale celkem daleko. V Bremerhavenu jsme jediní, kdo hraje nahoře. A lidi to oceňují, na hokej se těší. Jsou úžasní.
