Dřel jsem jako kůň, ale nominaci jsem rozhodně nečekal, líčí debutant Hovorka

Téměř dvoumetrový bek už týden před tiskovou konferencí věděl, že ho má kouč Radim Rulík v hledáčku. „A když pak opravdu zaznělo na tiskovce moje jméno, měl jsem z toho obrovskou radost,“ líčil.

O největším překvapení nominace nebylo pochyb. Ale proč urostlého Hovorku nezkusit, když za poslední rok udělal ohromný progres a patří ke klíčovým bekům Motoru. „V létě jsem dřel jako kůň. Na síle, rychlosti i kondici,“ prozradil svůj stručný, ale náročný recept.

A při pondělním tréninku v pražských Holešovicích už vstřebával první dojmy z národního týmu. „Byla to teda pořádná rychlost. Rozhodně větší než v Budějovicích,“ usmál se a ocenil, jak ho do týmu vzali zkušenější parťáci. „Všichni kluci jsou hrozně přátelští a výborně naladění. Až jsem to nečekal. Dobrá nálada je základ, pramení z vydařené Karjaly,“ uvědomoval si.

Na ledě k sobě dostal do dvojice o jedenáct let staršího sparťana Michala Kempného. „Super mentor. Už mi předal na ledě pár rad. Stejně jako pan Židlický,“ poukázal na přínos asistenta trenéra, jenž má na starost beky. „Teda pan, to jsem asi řekl blbě. Všichni chtějí, ať jim tykáme,“ culil se Hovorka. „Ale je neuvěřitelné trénovat po boku takových legend. Posune mě to,“ věří.

Už však ví, že premiéru v reprezentaci si ve vyprodané O2 areně neužije a příležitost dostane až ve víkendových utkáních ve Švýcarsku. „Ale dostal jsem rozumné vysvětlení, mám pozorovat systém v zápasovém tempu. A věřím, že do duelů skočím o víkendu pravou nohou,“ pokračoval.

Úspěšné představení na Karjale pozorně sledoval v televizi, a tak doufá, že se mu i díky tomu podaří pochopit požadavky Radima Rulíka. „Na ledě je to samozřejmě jiné, ale už během tréninku nám dobře vysvětloval, proč děláme tohle a tohle. Tuším, co mám čekat. Tak snad budu pro tým co nejprospěšnější,“ uzavřel Hovorka.