Článek
V Seattle Thunderbirds, který hraje prestižní juniorskou soutěž WHL, působící Sklenička chytal ve skupině proti Američanům a Němcům a pravidelně se při nasazování do zápasů točili s karlovarským Martinem Psohlavcem, který pak ale dostal důvěru na play off.
Změnu udělali trenéři až na utkání o třetí místo. „Brali jsme v potaz to, že jsme od skončeného semifinále hráli znovu po šestnácti hodinách a regenerace nebyla taková. Martina navíc trochu pobolívalo koleno, takže jsme rozhodli pro Marka. Odchytal to parádně a dá se říct, že celý turnaj nám to s gólmany vyšlo parádně,“ vysvětlil kouč Jan Tomajko.
Marek Sklenička v reprezentačním dresu na světovém šampionátu osmnáctek v Bratislavě.
„Myslím si, že se ukázalo, že je úplně jedno, kdo v té bráně bude stát. Vždycky jsme dělali maximum, abychom týmu pomohli, kluci to zúročili a teď společně slavíme. Byla tady skvělá hráčská parta. Mezi námi gólmany se tady utvořil neskutečný vztah, navzájem se podporujeme. Jsem strašně rád za to, že jsem tady mohli být takhle ve trojici ještě s Honzou Láryšem,“ říká Sklenička, který před loňským odchodem za oceán pomohl dorostu Mladé Boleslavi k titulu.
„Vyhrávat je pro mě jako droga a taky asi hlavní důvod, kvůli kterému hokej hraju. Vím, že taková příležitost není vždycky, ale když už se něco naskytne, tak to vždycky chci urvat jako v sobotu ten bronz,“ vypráví odchovanec litvínovské líhně a je pokračovatelem rodinné hokejové tradice.
Na rozdíl od táty Zbyňka, jenž byl v obraně u litvínovského titulu, se ale Marek postavil do branky a jeho velkým vzorem je Roman Will. Už odmala je to pro mne velký kamarád, který mi pomáhá po všech stránkách psychicky i technicky,“ líčí Sklenička.
A zatímco pardubický gólman slaví premiérový extraligový titul, jeho mladší parťák má senzační bronz z MS osmnáctek. „Nikdo by před startem světového šampionátu od nás nečekal, že odvezeme nějakou placku a pro každého z nás to hodně znamená. Když se podíváme na dvacítku nebo repre chlapů, tak za poslední léta vozí hodně medailí a je moc fajn, že něco do sbírky přidává i osmnáctka,“ uvažuje Sklenička.
Nejen v bratislavské skupině, ale i při trenčínských zápasech o medaile měli čeští junioři v hledišti v podstatě domácí prostředí. „Spousta kluků tady měla rodiny, známé i kamarády. Je skvělé, když víte, že máte fanoušky na své straně. Atmosféra byla super,“ uzavírá český gólman.
