Konec. Grand Prix v Brně příští rok nebude

Realizována však už nebude. Hlavním důvodem je nekvalitní asfaltový povrch trati, na nějž si letos v létě během brněnské Grand Prix stěžovali přední světoví motocykloví jezdci. Kompletní modernizace, kterou Dorna požaduje, by však vyšla zhruba na sto milionu korun.

„Bylo by ji možné, byť s obtížemi, realizovat pouze za předpokladu, že by se náklady rozložily do delšího časovém úseku. Ideálně tedy na celý další standardní pětiletý pořadatelský cyklus mezi roky 2022 až 2026," říká Monika Brindzáková, mluvčí Jihomoravského kraje. Ten je společně se statutárním městem Brno součástí Spolku.

Dohoda na kontraktu se společností Dorna na další pětileté období od roku 2022 však vázne mj. na tzv. zalistovacím poplatku. Jeho výše má skokově stoupnout na devět milionů eur, tedy kolem 240 milionů korun za jeden odjetý ročník. „K žádosti o dotaci na opravu povrchu okruhu se postavilo výrazně negativně Ministerstvo pro místní rozvoj. O navýšení příspěvku na zalistovací poplatek na dalších pět let je však ochotno jednat," dodává Brindzáková.

Obří krok k tomu, že Rossi a další hvězdy MotoGP příští rok skutečně na Masarykův okruh nedorazí, učinilo v úterý vedení Brna. Vzalo valnou většinou na vědomí, že Brno bude v kalendáři mistrovství světa chybět. Souhlasilo s tím 36 zastupitelů a sedm se zdrželo. Ani jeden nebyl proti.

„Mrzí nás to, avšak podle mého názoru jsme vyčerpali veškeré možnosti, jak prestižní podnik zachránit. Několikrát jsme žádali stát, aby se stal součástí Spolku pro GP ČR a byl tak Dorně partnerem pro vyjednávání, avšak buď jsme neobdrželi žádnou, nebo zápornou odpověď," vysvětlila primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Podobné rozhodování čeká formálně také Zastupitelstvo Jihomoravského kraje, které zasedne 17. prosince. „Aniž bych chtěl předjímat výsledek hlasování, předpokládám, že budeme s městem Brnem ve shodě," je přesvědčený jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU - ČSL).