Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Ženský volejbal jde nahoru. Hořký konec na šampionátu na tom nic nemění

Jednalo se o vrchol reprezentační sezony, v němž chtěly dokázat, jak moc se zlepšily. České volejbalistky v částečně domácím evropském šampionátu nakonec neuhrály výsledek podle svých představ. Z jednoho nepovedeného vystoupení ale netřeba dělat unáhlené závěry. Ženská odbíjená je totiž na vzestupu.

Foto: Václav Šálek, ČTK

Zklamané české volejbalistky po vyřazení

Článek

Všechna mistrovství se většinou dělí na úspěšná či neúspěšná na základě toho, jakým výsledkem dopadne první vystoupení ve vyřazovací fázi. Bylo by ale prvoplánové říct, že vystoupení českých žen bylo v Brně zklamáním, spíš naopak. Čtyři výhry ve skupině se počítají a jsou důkazem, že volejbalová reprezentace znovu ušla kus cesty směrem vzhůru.

Svědčí o tom i dvě úspěšné sezony mezi konkurencí nejlepších v Lize národů, kde se národní tým neztratil, a letos dokonce vylepšil loňský bodový zisk i umístění. Mezi absolutní špičkou hráčky nabraly další zkušenosti, které převážně mladý tým může zase uplatnit v dalších letech a na velkých akcích.

Samy hráčky si dobře uvědomují, že na evropskou a světovou extratřídu ještě nemají. Zároveň je ale důležité, že také vědí, v čem se ještě jejich hra může zlepšit. A hlavně to ví trenér Janis Athanasopulos, jenž má na vzestupu volejbalistek zásadní podíl.

Skvělou zprávou je, že mezi klíčové hráčky patří převážně volejbalistky mladšího věku. Jasně, smečařka Helena Grozer je v 38 letech výjimkou. Ale Ela Koulisiani (23) s Magdalenou Jehlářovou (26) už nyní ukazují, že na bloku českou reprezentaci bota netlačí. Na postu univerzálky je spoleh na Moniku Brancuskou (21), která se jde do Istanbulu učit od nejlepších. Plody začíná sklízet také projekt Národního volejbalového centra, z nějž se pro nároďák dere na povrch třeba Bára Rejmanová.

Jednu zdánlivou slabinu, která půjde jen těžko zalátat, však český tým přesto má. Chybí mu rozdílová hráčka, na kterou v turnaji narazil dvakrát a byly z toho dvě porážky. Proti Srbsku nedokázaly volejbalistky ubránit Tijanu Boškovičovou, proti Švédsku zase Isabelle Haakovou. Absenci elitní bodující volejbalistky musí reprezentace nahradit poctivou týmovou prací.

Koneckonců i trenér Athanasopulos přiznává: „Nemáme hráčku, která by dělala přes 30 bodů, takže musíme hrát týmově a zlepšit se v detailech. Můžeme být lepší na příjmu, v obraně i vysokých míčích.“

Třeba se to projeví příští rok při třetí štaci v Lize národů. Vždyť v ní Češky před posledním turnajem vždycky mohly pokukovat po postupu do play off.