Dakar chci vyhrát a není to žádné vykřikování do světa. Doufám, že to bude už teď, říká Loprais

„Náš cíl je jasný, být na konci na nejvyšším stupínku. K tomu jednoznačně tíhneme. Není to žádné vykřikování do světa, tak to prostě cítím. Vím, že máme rychlost a ostatní nás velmi sledují. Mají k tomu důvod, jdeme si jednoznačně za svým a jednou to přijít musí. Věřím, že to bude na tomto Dakaru,“ uvedl Aleš Loprais.

Na start 48. ročníku Rallye Dakar se postaví s podobným vozem FPT Powerstar, s nímž byl naposledy třetí. „Je to evoluce loňského auta Iveco. Letos je to pod taktovkou FPT, protože to je dodavatel motorů. To je i hlavní důvod, proč v tomhle týmu (InstaTrade Loprais Team De Rooy FPT) dneska jsem, protože my na ten motor nedosáhneme. Je úžasný, velmi kultivovaný, má tu křivku tak krásně udělanou, že to působí spíše jako atmosférický motor než turbomotor,“ popisoval vůz, pod jehož kapotou bude Loprais kočírovat tisíc koní.

„To auto jsme po našich poznatcích od loňska dost poupravili, co se týká řízení a nájezdových úhlů. Bylo tam spoustu věcí, které mě nevyhovovaly. Za ten první rok se to nedalo úplně stihnout, ale teď už jsme to auto posunuli dál a věřím, že to přinese ovoce,“ říkal 45letý pilot.

Změna se udála i v posádce. Palubního mechanika a trojnásobného dakarského vítěze Dareka Rodewalda nahradil Jiří Stross. „První rok jsme měli v týmu dohodu, že bude mechanik z týmu De Rooy, protože jsme techniku chtěli poznat. Jirka ji navnímal, máme za sebou test v Africe a vím, že tohle zvládne perfektně,“ uvedl Loprais.

Stross pojede Dakar pošesté, podruhé s Alešem Lopraisem (poprvé v roce 2017, kdy obsadili 7. příčku). Dvakrát jel s Martinem Kolomým, naposledy s Janem Tománkem v kamionu Tatra v roce 2021. „Těším se na spolupráci s ním. Je to klidný, pokorný chlap, výborný mechanik, jsme na stejné vlně. Oba jsme narození 10. ledna 1980 a to není náhoda,“ zasmál se Loprais.

Třetím v kabině bude navigátor David Křípal. „Úžasný člověk do nepohody, rozdal by se. Máme super atmosféru v kabině, to bych chtěl vyzdvihnout. Stroj jsme vyladili, věřím, že to bude celé o výdrži a o štěstí. Ale posádka je klíčová,“ uvedl Loprais.

Organizátoři rallye v Africe slibují, že pro účastníky připravili trať, která svou obtížností udrží náročnost z minulých let. „Trasa vypadá opět zajímavě. Má být nejtěžší, nejdelší, nejnáročnější, jako každý rok. Organizátorům se daří dělat závod tak, že je vždycky něčím zajímavý. Letos lze čekat delší etapy a pravděpodobně víc kamení. Bude to ale různorodé a možná složité v nastavení kamionu, protože ho musíme mít optimální na písek, na měkký podklad, na velbloudí trávu, na duny, na kameny, na šotolinu. Kolikrát je to velký diskomfort, ale Dakar takový je a rozhodují vteřiny, přestože v etapě jsme pět šest hodin. Mám to rád, bičuje mě to do extrému a je mi v tom prostředí dobře. Mám rád, když je na mě tlak,“ osvětlil Loprais.

Mezi největší konkurenty považuje pilot z Frenštátu pod Radhoštěm obhájce trofeje Martina Macíka (Iveco). „MM Technolgy Racing mají deset strojů v závodu, jsou největší a my na ně budeme cílit. Těším se, že se dostaneme před ně a jednoznačně si za tím půjdeme,“ prohlásil pilot nosící jméno, které se nesmazatelně vrylo do historie Dakaru.

Alešův strýc Karel vyhrál proslulý závod šestkrát, čtyřikrát byl druhý a jednou třetí. „Ne náhodou jsem se do téhle rodiny narodil. Jsem za to vděčný a hrdý. Jméno Loprais je v té naší kamionové bublině zakotveno nádherně a je to Kájova zásluha. Jak mělo Holandsko DeRooye, díky němuž soutěží na Dakaru hodně lidí z Holandska, tak u nás je to díky Kájovi. Málo se to říká, ale je to tak. A já jsem tu od toho, abych to připomněl,“ uvedl Aleš Loprais.

I jako vzpomínku na Karla Lopraise se v rámci slavné rally jede Dakar Classic (letos se pojede pošesté), kde startují vozy, které psaly historii závodu. „Chodí za námi spousta účastníků, co se znali s Kájou, ještě spolu třeba soutěžili a závodili. Přijdou se podívat na ty nádherné stroje. To je další věc, za kterou jsme rádi, že jsme ji rozjeli. Teď stavíme první Kájovo vítězné auto, slavnou Tatru s číslem 607, která stojí v muzeu vozů Tatra v Kopřivnici. Oživit chceme i Babču se šlapadly, slavnou šestikolku, se kterou jsme si jako děcka hráli. Ta se taky časem objeví na soutěžní dráze, takže z toho máme radost. Prostě si hrajeme jako velcí kluci,“ uvedl Aleš Loprais.