Hlavní obsah

Lopraise vyprovázely legendy českého sportu. Karel bude chybět, řekla Táňa Netoličková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Motoristický svět se na konci loňského roku chystal na 44. ročník proslulé Rallye Dakar, když jej zasáhla smutná zpráva o úmrtí šestinásobného vítěze v kategorii kamionů Karla Lopraise. Monsieur Dakar, jenž vyhrál v letech 1988, 1994, 1995, 1998, 1999 a 2001, opustil svět jen dva dny před startem letošního ročníku. Na poslední cestě jej v sobotu 22. ledna ve Frenštátě pod Radhoštěm vyprovodily stovky fanoušků, kamarádů, spolubojovníků i soupeřů.

Poslední rozloučení s Karlem Lopraisem v obřadní síniVideo: TV Beskyd

 
Článek

Mezi osobnostmi nechyběl třeba Jiří Moskal, který z Paříže do senegalského Dakaru jezdil v konkurenčním voze Liaz. Přišli házenkář Lubomír Veřmiřovský, horolezec Libor Uher. Nechyběli ani Lopraisovi navigátoři Josef Kalina a Tomáš Tomeček nebo mechanik a řidič některé z dalších tatrovek na startu Bedřich Sklenovský.

„Dakar jsem jel od roku 1991 až do roku 2005 asi dvanáctkrát. Pak jsem dělal tady ve Frenštátě u Lopraisů šéfmechanika. Karla jsem znal od jeho čtyřiadvaceti let. Byl v Tatře zkušební řidič, já ucho, učeň," vzpomínal Sklenovský.

Poslední rozloučení s Karlem LopraisemVideo: Sport.cz

„Karel byl vždy velmi dobrý kamarád. Když se začal jezdit Dakar, dělaly se auta v naší dílně. Připravovali jsme jim auta. Pak jsem se k tomu dostal i já a od té doby jsme si byli velmi blízcí, kamarádi. Byl to neuvěřitelný pilot. Nikdy na něj za volantem nešlo spaní, byl schopný řídit i 24 hodin. Seděl a jel furt. Byl dobrý společník, vždycky s ním byla sranda. Výborný řidič a kamarád," vzpomínal Sklenovský na Karla Lopraise.

Foto: Jiří Tomaškovič, Právo

Kamion na pohřbu Karla Lopraise.

Parťáka z kabiny i dílny viděl naposledy v létě. „Když měl vernisáž ve Frýdku-Místku. Věděl jsem, že nebyl stoprocentně zdravý, měl své neduhy, ale on o tom nemluvil. Nikdy. Byl v pohodě. Proto pro mě ta zpráva byla šok. Že je v nemocnici, to jsem věděl, ale že to dopadne fatálně, to vůbec," povzdychl si Sklenovský.

Ze stejného města jako Loprais pochází také bývalý skvělý skokan na lyžích Jakub Janda. Před deseti lety se ve Frenštátě pod Radhoštěm loučil s Jiřím Raškou. Poslední rozloučení s další legendou si ujít nenechal. „Viděl jsem se s ním naposledy v listopadu, kdy se v Kopřivnici otevíralo muzeum. Že je tak vážné jsem netušil Bylo to nemilé překvapení," přiznal Janda.

Foto: Jiří Tomaškovič, Právo

Pohřební síň Karla Lopraise.

„Mám veterána, tatru 201, po kterém Karel vždycky toužil. Je to prototyp, asi jediný na světě, který zůstal. Rodinná památka, úplná náhoda, před 50 lety se vyskytlo v rodině a pokaždé, když jsme se s Karlem potkali, se ptal, jestli mu ho neprodám. Bylo to úsměvné," nabídl Janda vzpomínku.

„Měl jsem ho moc rád, s jeho synem Leošem jsem chodil do třídy na základní školu, už jako dítě jsem si u nich párkrát hrál a jeho přednášky jsem ve škole doslova hltat," řekl Janda.

Foto: Jiří Tomaškovič, Právo

Synovec Karla Lopraise, Aleš, na pohřbu svého strýce.

Položit kytičku přijeli i bývalí olympionici gymnastka Adolfína Táčová, fotbalista Libor Radimec či atletka Taňa Kocembová Netoličková.

„Blíže jsem ho poznala v nedalekém Rožnově při korunovaci Valašského krále. Tehdy jsem si poprvé uvědomila, jaká je to osobnost. Byl a bude velkým sportovcem a hlavně veselým a skromným člověkem. Bude nám chybět. Vůbec jsem netušila, že je nemocný.

Reklama