ANALÝZA: Šest změn v průběhu sezony. Jak si vedou noví extraligoví trenéři?

Pořadí klubů ve zbytku článku je určeno podle data, kdy jednotlivé týmy přistoupily ke změnám v realizačním týmu.

Konec Pavla Grosse ve Spartě nebyl až tak velkým překvapením. Není tajemstvím, že Pražané měli (a mají) políčeno na Patrika Augustu. Ten však byl zaměstnán na svazu u reprezentace do dvaceti let, a tak musel jeden z aspirantů na titul ukázat na Jaroslava Nedvěda, jenž vedl „farmářské“ Litoměřice v první lize.

Grossova bilance byla na Spartu nelichotivá: Pět výher a sedm porážek. Skončil 8. října po prohře na Kladně 4:5. Nedvěd coby přechodný kouč výsledkově Spartu vytáhl. Pod jeho vedením mají Pražané 15 vítězství a 10 porážek.

Co se týče samotné hry, je u Sparty analytický vzorek pochopitelně největší. A v lecčems možná překvapí, protože Pražané alespoň podle rozboru analytických dat předváděli pod Grossem lepší hokej, kterému však chyběly výsledky.

Pod bývalým koučem byla nejdominantnějším mančaftem, podíl očekávaných gólů se blížil 59 procentům, zatímco nyní klesl pod hranici 51 procent. To ze Sparty v tomto ohledu dělá veskrze průměrný extraligový mančaft a hned pětice týmů je na tom lépe. Klesl také počet očekávaných gólů za 60 minut hry, a to z hodnoty 2,97 na 2,39. Pod Nedvědovou nadvládou navíc Sparta o něco více kapituluje.

Všechna tato data úzce souvisí s kvalitou střeleckých pokusů. Pod Grossem například vypálila Sparta ze slotu 37,32 procenta ze všech svých pokusů. Pod Nedvědem tohle číslo kleslo na 32,09. Pokud vám to přijde málo, pak vězte, že za Grosse byla Sparta v tomto ohledu nejlepší, za Nedvěda je až 11. v porovnání celé extraligy. Čísla ale naznačují i další propady Pražanů v kolonce střelby. Na tom musí celek z hlavního města zapracovat.

Obecně je v letošní sezoně trendem posouvat do rolí hlavních koučů asistenty původních trenérů. K podobnému kroku sáhl Litvínov s Jakubem Petrem a tady sázka vyšla. Stačí se podívat na extraligovou tabulku. V jednu chvíli Severočeši ztráceli 15 bodů na předposledního, ale teď se mohou porvat ještě o play off.

Něco málo k číslům. Broš skončil na střídačce 16. října s bilancí dvou výher a 12 porážek. Petr má v tuto chvíli statistiku výrazně milejší, konkrétně 11 výher a 14 proher.

Abychom ale byli fér, je třeba dodat, že Broš měl jen třikrát k dispozici klíčového útočníka Vervy Ondřeje Kašeho. Chemici jsou s ním zkrátka daleko nebezpečnějším týmem. Těžko říct, do jaké míry situaci zhoršovala nejistá budoucnost klubu, nicméně Litvínov se z nejhoršího vyhrabal a za to je třeba udělit kredit.

Co za vzestupem Vervy vězí? Vlastně od všeho trochu. Důležité je však poznamenat, že pod Petrem Litvínov výrazně zlepšil obranu. Očekávané góly klesly z 3,05 (suverénně nejhorší) na 2,52 (10. místo). A hlavně reálný počet inkasovaných branek v přepočtu na 60 minut spadl z 2,99 na 1,98. To druhé číslo je páté nejlepší v rámci ligy.

Litvínov je také o něco kreativnější směrem dopředu a už není soupeři tak často přehráván jako pod Brošem, kdy čelil místy až opravdu drtivému tlaku protivníků.

Bruslaři si od nezkrotného Miloslava Hořavy možná přáli větší změnu. Když na konci října propouštěli Richarda Krále, byli v těžké situaci v suterénu tabulky. „Bohužel situace je, jaké je, a my musíme reagovat,“ znělo tehdy z úst sportovního manažera Tomáše Vlasáka. Tři duely byl klub v přechodném období, než sáhl po Hořavovi.

Ten však v číslech postavení a bodový zisk Středočechů moc nevylepšil. Král opouštěl loď se sedmi výhrami a 11 porážkami. Hořava má na kontě stejný počet úspěšných zápasů, jen o dvě prohry méně.

Čas strávený pod oběma trenéry je tedy téměř totožný. Hořavovi se ale nedaří klub vyladit. Bruslaři jsou totiž o něco nebezpečnější dopředu, jenomže zvýšená aktivita v pásmu soupeře se rovná daleko většímu nebezpečí před vlastní brankou. A především špatná defenziva je něco, co musí Hořavu, jenž si na obranné hře vždy zakládal, trápit nejvíc.

Pod Králem například Boleslav kapitulovala za 60 minut hry jen 2,02 branky (5. v extralize), jenže pod Hořavou číslo kleslo na 2,43 (nejhorší). Dalším současným problémem Mladé Boleslavi je, že její hokejisté jsou sice směrem dopředu aktivnější než pod Králem a vypracují si více šancí, jenže je nedokážou proměňovat. S produktivitou měli Bruslaři problém už před minulým trenérem a teď jsou na tom ještě hůř.

Dva mistrovské tituly za tři sezony, přesto konec. Zdeněk Moták k překvapení celé hokejové veřejnosti opustil po Vánocích Třinec, jenž byl v té době na sedmém místě tabulky. Nahradil ho jeho asistent Boris Žabka. Šušká se, že tým by měl přenést přes letošní sezonu a od příští sezony jej nahradí starý známý Vladimír Országh, jenž byl v roli asistenta u dřívějších třineckých titulů.

Ale zpět k aktuálnímu ročníku. Moták opustil Třinec s bilancí 19 výher a 15 porážek. Krátce před jeho koncem si však Oceláři zcela jistě procházeli krizí, především pak ve venkovních zápasech, kdy pod Motákem prohráli osmkrát v řadě. Žabka odstartoval v Třinci výborně. Z pěti zápasů pět výher, z nichž dvě byly po prodloužení.

Venku však hrál Třinec jen jednou, když uspěl v derby ve Vítkovicích 2:0. Je tak otázkou času, jak z dlouhodobého hlediska zvedne Žabka neúspěšnost na kluzištích soupeřů. I oněch pět zápasů však nabízí vodítko, protože v tomto časovém úseku není střelecky úspěšnějšího klubu při hře pět na pět, kde v průměru za 60 minut hry dají Oceláři 2,9 branky.

Třinec zároveň už není přehráván, ale spíš protivníky přehrává. Ovšem největší rozdíly jsou v defenzivní činnosti. Pod Motákem dovolil Třinec soupeřům šance na 2,58 gólu za 60 minut, v čemž byl horší jen Litvínov. Žabkovi se povedlo toto číslo zkrouhnout na 2,28, což už stačí na 6. místo v rámci celé soutěže.

A s menší vytížeností si navíc ví rady také oba brankáři, takže při hře pět na pět Oceláři už dostávají jen 1,69 gólu na 60 minut (nejlepší). Pod Motákem měli 2,2 (10. místo). Pět zápasů však není mnoho, abychom mohli říct, že se jedná o trend, či jen statistického šotka.

Tomáš Plekanec se v reprezentaci učí po boku Radima Rulíka, ale jeho první trenérská štace přišla zřejmě dříve, než sám očekával. Rytíři pod Davidem Čermákem probendili v jednu chvíli 17bodový polštář na Litvínov, a tak museli reagovat. Hlavního trenéra odvolali dva dny po Ocelářích a zároveň po vzájemném duelu ve Slezsku.

Plekanec Čermáka hájil, že Rytíře trénoval i v době, kdy to nikdo jiný dělat nechtěl. V minulých letech Čermák dozajista neměl takový hráčský materiál, aby mohl konkurovat, ale letos měl klub přeci jen větší ambice než další boj o záchranu. Čermák opustil Rytíře s bilancí 12 výher a 23 porážek. Plekanec začal třemi výhrami, než poprvé prohrál v Litvínově.

Je třeba říct, že ačkoli je Kladno opět v tabulce dole, tak herně je výrazně jiné. Nenechá se soupeři tak často přehrávat. V mnoha zápasech bylo naopak aktivnějším týmem, jenže naprosto selhává v defenzivě. V té prakticky nezůstal kámen na kameni, což by se dalo považovat za odpustek v prvních měsících, ale přeci jen už je tu rok 2026 a takřka 40 odehraných zápasů. Obrana je přitom čtvrtá nejhorší.

A v posledních čtyřech zápasech je znát, že právě na defenzivní činnost se Plekanec zaměřil nejvíc. Hráčům trochu utáhl čas strávený na ledě, nikoho příliš nepřetěžuje, naopak všichni hráči jsou v tempu. Po výhře na Spartě si to pochvaloval i jeden z kapitánů Miroslav Forman.

Rytíři v 35 kolech pod Čermákem patřili dle analytických dat veskrze k průměru a nejspíš by se pohybovali kolem osmého až desátého místa. Nebýt defenzivy, protože kapitulovali 2,4 branky na 60 minut hry při rovnoměrném počtu hráčů na ledě. Žádný extraligový klub na tom nebyl hůř. Sami naopak nebyli moc produktivní s 1,7 góly. Pod Plekancem je rozdíl přeci jen o něco menší, konkrétně 2,14 inkasovaných gólů a 1,83 vstřelených. Stále je však na čem pracovat.

Loni na jaře získal pro Kometu překvapivý, ale zasloužený titul. A teď už jejím trenérem není. Kamila Pokorného kromě výsledků dohnal i náročný extraligový program a jeho nástupce, dlouholetý asistent Jiří Horáček, bude mít co dělat.

Kometa se totiž propadla až na 11. místo tabulky a už se musí dívat i pod sebe, byť má ještě devítibodový polštář na předposlední Mladou Boleslav. Pokorný své působení v moravské metropoli zakončil 17 výhrami a 20 prohrami. Horáček začal nezdarem v Olomouci 2:3.

Problém pro Brňany je, že vylepšit potřebují snad všechno. Dle analytických dat totiž jejich postavení v tabulce odpovídá předváděným výkonům. Ne už tak ambicím klubu. Kometa sice není v důležitých statistikách nejhorší, ale patří k horšímu průměru. Už to je velký vykřičník.