Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Laciná hrubka nesmí zakrýt další obří problém Plzně

Dalo by se asi bez obzvlášť hlasité oponentury tvrdit, že fotbalisty Plzně i při třetí evropské porážce proti Levski Sofia (1:2) potopila individuální hrubka, jíž se nepovedenou malou domů prezentoval Tobiáš Pališčák. Jenže utkání odhalilo neméně důležitou potíž na opačném konci hřiště.

Foto: Sport.cz s využitím ČTK/Miroslav Chaloupka

Fotbalisté Plzně po vstřelené brance

Článek

Zkráceně, než se pustíme do podrobnějšího bádání?

Příšerně impotentní předfinální (a finální) fáze.

Viktoria vyslala do pokutového území soupeře neuvěřitelných pětadvacet centrů. Z jednoho po rozehrané standardní situaci skórovala. Ale vzpomněli byste si na nějaký ze hry, kterým se dostala do šance? Nebo alespoň do slušné střelecké pozice?

Těžko.

Občas trefil rohlík prvního obránce, jindy zalétl až za branku, v dalších momentech zase přeletěl úplně všechny a když už plachtil míč do správného prostoru, dominovali ve vzdušných bojích hosté.

Dobře, skrz centry to nešlo. Co jiný způsob tvorby příležitostí?

Levski za stavu 0:0 ještě nehrálo v tak hlubokém bloku a Plzeň toho občas využívala rychlými přechody směrem vpřed. Po jednom takovém šel sám na branku Denis Višinský.

Problém? Doslova ŠEL na branku.

Bek Aldair Neves sprintem stáhl několikametrové manko a plzeňské křídlo zpacifikoval, ačkoliv úvodní pozice bránícího plejera byla zdánlivě beznadějná. Višinský se tak dlouho rozmýšlel, co s míčem provede, až ho neměl. Demonstroval plzeňské trápení v útočné třetině.

„Víša jde sám na bránu a ani nezakončíme, nedostaneme se do střely. Kdybychom dali na 1:0, zápas mohl vypadat úplně jinak,“ ví kapitán Patrik Hrošovský.

„Místo toho, abychom proměnili, se necháme doběhnout,“ kroutil hlavou trenér Radoslav Kováč.

Potíží jsou i personálie. Plzeň sice od ledna za trojici útočníků Salim Lawal, Mohamed Toure a Baboucarr Faal vysázela takřka 170 milionů korun. Jenže jí prostě chybí kvalita. Nejde o hráče, které by mohl Kováč poslat do hry s tím, že zápas zlomí. Že budou rozdíloví, nebezpeční, že budou cítit. Že jich budou mít obránci plné zuby.

Co současný stav? Amar Memič na jednom z křídel je jasnou volbou, Christophe Kabongo má poslední dobou na góly slinu a musí také hrát. Jenže tím výčet frajerů, co mají solidní formu a konzistentně chuť udělat něco navíc, jednoduše končí. Navíc s tím, že Kabongo by radši hrál z křídla než na hrotu.

Bohužel pro Plzeň je ale zdaleka nejnebezpečnější devítkou v Kováčově kádru. Pokud ho nikdo ze špice útoku nevytlačí, zůstane tam.

Plzeň musí mrzet, že Prince Adu se jednoduše nechová jako profík a za trest byl odsunut do třetiligového béčka. Když má den, zlobí obránce. Jenže s podobnou vervou umí trápit realizační tým.

A při pohledu na mraky nevyužitých centrů se může do hlav pozorovatelů vkrádat i myšlenka (ze sportovního, nikoliv behaviorálního pohledu naprosto legitimní), zdali by se Viktorii v určitých herních situacích nehodil i raubíř Tomáš Chorý, po poslední červené ve Slavii definitivně odepsaný.

Viktoria prostě potřebuje víc hráčů, kteří udělají rozdíl. Aby je mohla měnit dle libosti, herního stylu a aktuální fazony.

Kováč avizoval, že v zimě si klub pro tyhle borce půjde.

Aby ne. Kdyby je měl, třeba by ani defenzivní výpadky jednotlivců v konečném součtu tolik nebolely…