Článek
Radost Zuzany Hejnové po bronzovém finiši na 400 metrů překážek.
Zuzana Hejnová se raduje s českou vlajkou po zisku bronzové olympijské medaile na trati 400 metrů překážek.
Česká sprinterka Zuzana Hejnová bezprostředně po finiši ve finále běhu na 400 metrů překážek nemohla uvěřit, že vybojovala bronzovou medaili.
Co se vám po bronzovém závodě honilo hlavou?
Říkala jsem si, že to konečně vyšlo. Strašně se mi ulevilo, hrozně moc jsem tu medaili chtěla a věřila, že ji získat můžu. Bojovala jsem až do konce, neměla už jsem vůbec žádné síly navíc. V cíli jsem si vůbec nebyla jistá, jak Spencerová běžela až v krajní dráze, přišlo mi, že to je hodně těsné.
Porazila jste ji téměř o tři desetiny...
Tak to jsem jí dala kotel. (směje se) Já jsem nemohla uvěřit, že se tam skutečně objevím jako třetí, přišlo mi to neskutečné.
I proto, že zklamání na velkých akcích už jste si prožila tolikrát a seniorská individuální medaile stále ne a ne přijít?
Říkala jsem si, že už se to někdy musí zlomit a že není možné, aby se mi pořád lepila smůla na paty. Dávala jsem atletice všechno, tak už to muselo přijít a já věřila, že to bude právě tady. Musím poděkovat Ukrajince Jaroščukové, že mě na mistrovství Evropy předběhla, protože kdybych tu medaili získala už tam, tady bych ji neměla. Nic bych na sobě totiž nezměnila.
Co jste tedy na sobě změnila?
Hlavně psychiku. Byla jsem tu tak silná, až jsem se nepoznávala. Šla jsem do závodu s tím, že o nic nejde. Vůbec jsem neměla trému, cítila jsem se lépe, než před těmi minulými finálovými závody.
Jak se to člověk může naučit?
Začala jsem spolupracovat s panem Kubáčkem, na kterého mi dal kontakt Tomáš Dvořák. Oslovil víc atletů, ale jen já jsem toho využila. Byla jsem u něj asi jen čtyřikrát, protože nebylo moc času, ale hrozně mi s psychikou pomohl. Jak je vidět, úplně se to otočilo a je z toho bronz.
Zkuste popsat změnu ve svém myšlení.
Důležité bylo se hlavně nestresovat a nemyslet na jedinou věc, tedy zisk medaile. Radovala jsem se tady z každého okamžiku, myslela pozitivně. Měla jsem radost, že jsem na olympiádě, jak je super, že se tady můžu proběhnout s nejlepšími překážkářkami světa. Spíš v tomhle duchu jsem ke všemu přistupovala.
