Článek
Volání sportovců po možnosti projevit názory na společenské dění i během olympijských soutěží zesílilo letos na jaře v souvislosti s hnutím Black Lives Matter (Na černošských životech záleží), jež především v USA kritizuje rasismus ve společnosti a policejní brutalitu. K protestnímu hnutí se přihlásilo i mnoho sportovců z prestižních profesionálních soutěží, především basketbalové NBA.
Ještě loni přitom USOPC s odkazem na pravidlo 50 uložil dvěma sportovcům po Panamerických hrách v Limě za politická vyjádření na stupních vítězů napomenutí a roční podmínku. Šermíř Race Imboden poklekl a kladivářka Gwen Berryová zaťala ruku v pěst.
Mezinárodní olympijský výbor na oprávněnosti pravidla 50 stále trvá. Oslovil nicméně světové sportovce pomocí průzkumu na toto i jiná témata a komise sportovců MOV využije tuto zpětnou vazbu k vydání svého doporučení. Výsledky se očekávají v prvním čtvrtletí příštího roku.
Nejslavnějším politickým protestem na olympijských hrách bylo gesto amerických atletů Tommieho Smithe a Johna Carlose v Mexiku 1968, kde na stupních vítězů podpořili zaťatou pěstí černošské hnutí Black Power. Oba byli na základě pravidla 50 posláni z her domů. V Mexiku také gymnastka Věra Čáslavská na protest proti okupaci Československa odvrátila při medailovém ceremoniálu hlavu od sovětské vlajky.
