Článek
Kromě náramků může k úspěchu pomoct i meditace. „Už je to takový můj denní chleba. Medituji, když zrovna můžu a většinou je to moc příjemné. Naladí mě to na místní atmosféru."
Do Tokia se těší, v Japonsku bude hrát poprvé. „Doufala jsem, že si tam zahraju loni, ovšem kvůli covidu to nevyšlo. Budu to brát jako novou zkušenost. V Japonsku jsem ještě nebyla, ale na vlhkost jsem zvyklá z Floridy, takže věřím, že na to budu přizpůsobená," věří Spilková. Těší se i na to, že bude bydlet v olympijské vesnici a trošku si užije týmového ducha.
Dění na olympiádě před odletem moc nesledovala. Nemá televizi a chtěl se soustředit především na sebe. „Ale novinky jsem samozřejmě vždycky ve fitku nebo na hřišti slyšela," dodává.
Neunikla jí ani kauza pozitivních testů v české výpravě na začátku her. „Je mi to líto, ale letím tam s otevřenou myslí a srdcem. S vědomím, že člověk může být pozitivní a nemusí, cestuji už dva roky. Je to v podstatě náš život. Pro mě je to normální."
