Článek
„Na vás by to nedolehlo?" krčil třiapadesátiletý kouč na střelnici Asaka rameny s přešťastným výrazem ve tváři a vlhkýma očima. „Už jen dva Češi ve finále je něco úžasného. A ten konec, první a druhý. K tomu už není co dodat," líčil zlatý brokař z Barcelony.
Během čtvrtečního dramatického finále mu přitom před očima vyskakovaly paralely vlastního příběhu. Před devětadvaceti lety totiž byli ve finále olympijského trapu rovněž dva čeští závodníci. „Šli jsme do boje o medaile s Pavlem Kubcem jako první a druhý. Já jsem byl nakonec první, Pavel bohužel pátý. Tady se to podařilo klukům udržet," kvitoval Hrdlička s pohledem na své slavící svěřence.
A podobně jako Lipták s Kosteleckým, i Hrdlička zlato získal až v rozstřelu s Japoncem Watanabem. „Já na to ale potřeboval jen jednoho holuba," komentoval s úsměvem dramatických sedm ran, které rozhodly o zlatu pro Liptáka. „Klukům jsem ale říkal: V Barceloně to Japoncem začalo a přímo v Japonsku skončilo," poznamenal.
Oba tokijští hrdinové spolu startovali už na hrách v Londýně, tehdy ale na Kosteleckého zlato z Pekingu ani jeden nenavázal. Naprázdno pak střelci vyšli i před pěti lety v Riu de Janeiro, Kostelecký tehdy skončil čtvrtý. Nyní si ale společně užili triumf se vším všudy.
„A říkám vám, že tohle nám může závidět celý svět. Je to individuální sport, ale ti kluci si tak neuvěřitelně rozumějí! Mají stejně velké děti, kamarádí se. Jako střelci jsou přitom oba úplně rozdílní. David je v pohodě, nachystá se a potřebuje delší přípravu. Jirka si pobalí věci a jde hned střílet," dodal Hrdlička.
