Pozice české snowboardistky se výrazně změnila. Je to hodně jiné, říká ke své druhé olympijské účasti

Livigno (od našeho zpravodaje) – „Je to hodně jiné,“ přikyvuje pod sjezdovkou Mottolino, kde se odehrají všechny snowboardové soutěže. „V Pekingu to bylo fakt skvělé rozkoukání, bylo pro mě něco úžasného se zúčastnit. Teď už si nejedu jen pro účast, chtěla bych nějaký hezký výsledek,“ přiznává.

Výsledky ji k tomuto přání jednoznačně opravňují. Pětkrát v kariéře stála ve Světovém poháru na stupních vítězů, k tomu má pěknou sbírku čtvrtých míst. V aktuální sezoně jela semifinále v šesti závodech!

„Zatím je to super. Začátek byl skvělý, pak jsem měla přes Vánoce antibiotika, která jsem dobírala ještě na závodech ve Scuolu, takže to bylo celkem náročný. Ale chtěla jsem startovat, abych neztrácela moc bodů ve svěťáku, i když to s těmi antibiotiky nešlo, jak bych si přála. Ale pak to zase pokračuje dobře,“ glosuje svoji sezonu.

Jejím vrcholem zatím byl závod v rakouském Simonhöhe, historický pro český snowboarding. Stupně vítězů: 1. Ester Ledecká, 3. Zuzana Maděrová.

Zatím se ale 22letá snowboardistka nedělním závodem nestresuje. Prochází se po olympijském areálu, když potká zahraničního závodníka, hned proběhne tradiční výměnná burza. „Támhle má Číňanka odznáček, ty je jinak nemívají,“ ponoukne ji kouč Evžen Mareš a jeho svěřenkyně hned čile „obchoduje“.

„Mě to strašně baví, v Číně jsem jich posbírala přes šedesát, na zahájení i od zemí jako Maroko, Keňa nebo Jamajka, které tady moc nepotkáme,“ připomíná, že v Livignu se snowboardisté potkají jen mezi sebou a freestyle lyžaři.

Občas si vyslechne chválu na úpravu svých nehtů, na nichž má českou vlaječku, olympijské kruhy, dokonce i postavy maskotů.

„Dělala jsem si je sama. Když je nějaká výjimečná příležitost, tak si je ráda tematicky upravím,“ vysvětluje, byť při závodě v rukavicích je diváci pochopitelně neocení. „Trochu škoda, ale myslím, že bude ještě příležitost je ukázat,“ usmívá se.

Do závodní trati se aspoň na volné ježdění snowboardistky dostanou v pátek. „Brány tam ještě nebudou, ale aspoň si tu sjezdovku zkusíme. Ve svěťácích se na ni před závody také nedostaneme, ale těch středisek není tolik, tak už je známe. Tady dosud nikdo nezávodil,“ připomíná.

Sjezdovku tak zatím poznává jen pohledem. „Začátek je celkem prudký, pak to jde do mírného svahu na rovinku. Myslím, že by to mohlo být dobré,“ těší se.

Důležité bude získat dobrý výsledek už v dopolední kvalifikaci, kvůli nasazení i volbě dráhy. „Finálové jízdy jsou nový závod, ale samozřejmě je dobré mít lepší pozici,“ ví Maděrová, která už má kvality, že nemusí jet v kvalifikaci na maximální riziko, aby postoupila. „Vždy záleží, jak se ten den cítím, ale většinou se to pohybuje mezi 80 a 90 procenty,“ odhaduje.