Článek
Když dostala den před olympijským sjezdem nejnižší startovní číslo, hned mamince psala. „Trochu se tomu smála, ale říkala, ať si to užiju a jedu s klidnou hlavou. Já jsem to brala jako velkou poctu, vždyť jsem vlastně otevřela olympijské hry pro ženské alpské lyžování,“ vyprávěla smířená s nepovedenou premiérou.
Osudným se Křížové stal nájezd do pravé zatáčky v dolní třetině trati. „Bylo to v místě, kde se přejíždí ze sluníčka do stínu. Už jsem měla vyklepané nohy, je to za půlkou trati. Bohužel jsem udělala chybu, ale to se nedá nic dělat,“ pravila. Co jí v tu chvíli blesklo hlavou? „To radši říkat nebudu. Hned jsem si ale začala hlídat kolena, při takových pádech bývá dost zranění. Odnesla jsem to ale jen odřenou kombinézou,“ oddechla si.
Aplaus diváků jí potěšil
Závod nakonec s jednou hůlkou dokončila, na vítěznou Američanku Vonnovou ale ztratila víc než 25 sekund. „Říkala jsem si, že musím sjet dolů. Hlavou mi sice pořád běželo, že jsem spadla, ale aplaus lidí v cíli mi zvedl náladu. To bylo příjemné,“ chválila atmosféru na stadiónu ve Whistler Creekside, na který po týdnu konečně svítilo sluníčko.
Závod potřísněný karambolem pak brala především jako dobrou zkušenost. „Tohle se vůbec nedá srovnat se závody Evropského nebo Světového poháru. Tam jsme všichni kamarádi, ale tady je to úplně o něčem jiném. Všichni jsou o samotě, hledí si jen sami sebe. Každý se maximálně soustředí, protože ví, že musí v minutě padesát ukázat maximum a další šance bude až za čtyři roky. Je to nezapomenutelná, obrovská zkušenost,“ poznamenala.
Na olympijských hrách ji čeká ještě sobotní superobří slalom, v němž by si ráda spravila chuť. „Tohle mě do super-G hodně namotivovalo. Užila jsem si to i s chybou, ale v sobotu to musí být lepší,“ kladla si na srdce.
