Článek
Na co si v olympijském závodě troufáte?
Nic od toho neočekávám a nechám se překvapit, to je lepší než od toho hodně čekat a pak tam zarybařit... Bylo by super zajet finále, pak se uvidí. Neříkám, že budu nejlepší a vyhraju.
Kvůli zranění ruky jste vynechala X-Games, teď už je loket v pořádku?
Ještě ruka trochu bolí, ale je to v pohodě, už s ní normálně chytám prkno. Jezdím s ortézou, ještě tak dva týdny ji budu potřebovat.
Jak jste zvládala dny, kdy jste nemohla jezdit?
Vynechala jsem dva závody a jezdím až tady. Co jsem mohla dělat, probíhaly nějaké party...
Jak na vás při premiéře pod pěti kruhy zatím olympiáda působí?
Je to dobré, třeba ten zahajovací ceremoniál byl super a hrozně mě to nakoplo. Najednou přemýšlíš, jak je to velká akce a kolik lidí ji sleduje, celý svět. Je super být tady, i když je znát, že to je akce lyžařské federace FIS. Takže je to trochu jak pionýrský tábor.
Ty jste přece nezažila.
Ale normální tábory jo. Občas je to vtipné. Je tu jiná atmosféra než třeba na závodech seriálu Ticket To Ride, taková svázanější než jinde.
Koho jste tu potkala? Prohodíte pár slov třeba s Jaromírem Jágrem?
Jo, s tím jsme se bavili, byl vtipnej. Řešili jsme, co je za den, mysleli jsme, že něco v půlce týdne a on nám řekl, že je neděle a smál se...
Přijedou se na vás podívat vaši rodiče?
Původně plánovali přiletět, ale jak jsem do poslední chvíle nevěděla, jestli se nominuju, tak to vzdali a přijedou až na evropské X-Games. A nakonec jsem docela ráda, že tu nejsou, když jsem viděla tady ty davy lidí. To bych jim neudělala...
