Zklamaní i pyšní Slováci: Překvapili jsme, s odstupem času budeme hrdí

Finové v polovině zápasu plnili roli favorita a vedli o dvě branky. Jenže v poslední minutě prostřední části vykřesal pro Slováky naději kapitán Tomáš Tatar. Hned v úvodu posledního dějství však Slováci narazili na stejný problém, který je trápil už v semifinále proti Spojeným státům americkým. Nechali se strhnout, zbytečně faulovali, a to je nakonec stálo zápas.

„Posadili jsme je na koně. Nemůže se stát, abychom utkání za stavu 1:2 takhle pustili. Těžko dáme góly, když hrajeme v oslabení. Měli jsme skvělou partu na ledě i mimo něj. Věřil jsem, že něco dokážeme, ale bohužel nám to nevyšlo,“ mrzelo Černáka po nezvládnuté bitvě o třetí nejcennější kov, jenž by zároveň znamenal obhajobu bronzu z Pekingu.

Regendovo sekání ještě Finové nepotrestali, ale následné podrážení Ružičky přetavil v trefu na 3:1 útočník Dallasu Roope Hintz a naděje Slováků začaly rychle klesat. O půl minuty později se trefil ještě Kaapo Kakko a bylo prakticky rozhodnuto. „Došly nám síly, trochu jsme tahali nohy. Za stavu 1:4 už jsme šli do rizika. Byli jsme blízko, ale zároveň velmi daleko,“ přiznal po porážce trenér Vladimír Országh.

Slováci byli po utkání o bronz pochopitelně zklamaní, ale na druhou stranu si prakticky ihned dobře uvědomovali, že v konkurenci nejlepších hráčů v NHL je na čtvrté místo olympijského turnaje tipoval málokdo.

„Máme mladé mužstvo s hráči, kteří budou národní tým táhnout v příštích letech. Tyto zápasy jim dodají zkušenosti, kterých v budoucnu mohou využít. Měli jsme na dosah něco velkého, ale na takto obsazeném turnaji jsme překvapili a myslím si, že s odstupem času na to budeme hrdí,“ hodnotil slovenské vystoupení kapitán Tatar.

Tentokrát se ale radoval soupeř. Finové sice neobhájili zlato z Pekingu, zato dokázali prodloužit neuvěřitelnou bilanci. Na olympiádě hráli už popáté o bronz a udrželi si stoprocentní bilanci.