Článek
„Nechceme být vnímáni jako ti, kteří se živí naháněním a chytáním sportovců . Chceme, aby nás sportovci brali tak, že jsme tady pro ně a snažíme se je chránit od toho zla,“ vysvětluje.
Jste už čtvrtým šéfem antidopingového výboru od roku 2020. V čem chcete, aby se jeho fungování ještě změnilo?
Pracujeme na projektu, který by měl změnit přístup dopingových komisařů, aby antidoping byl vnímán jako ochránce hodnot i investic do sportu. Chceme, aby změny rezonovaly v terénu, protože komisaři jsou těmi, koho sportovec vnímá, když za ním přijdou kolikrát v sedm ráno nebo večer na mimosoutěžní kontrolu. Máme v plánu je i reprezentativně obléct, aby sportovec vnímal, že k němu přišla autorita s dostatečným know-how, jak má kontrola vypadat. Samozřejmě s tím souvisí vzdělávání, aby komisaři byli perfektně znalí procesu. Neříkám, že teď nejsou, ale dá se to pořád posouvat.
Čerpáte tedy i ze zpětné vazby od sportovců?
Teď se to děje jen neformálně, ale ne systematicky, což chceme změnit. Inspirovali jsme se i v zahraničí, kde je po absolvování kontroly sportovec dotázán, jak probíhala, jestli se komisař choval profesionálně…
V čem teď musíte provádět největší osvětu mezi samotnými sportovci?
V současnosti zdůrazňujeme, že nebezpečné jsou doplňky stravy. Drtivá většina sportovců na nejvyšší úrovni má kolem sebe kvalitní personál, který je i od nás proškolen, vědí, jak se chovat ve vztahu k zakázaným látkám. Ale doplňky stravy nejsou regulovány a často se podceňují na rozdíl od léků, u nichž si dávají pozor.
Kolik komisařů nyní pro Český antidoping pracuje?
V současnosti je jich aktivních 35, ale do budoucna zvažujeme, jestli jich nemít méně a více je využívat, aby se služba zkvalitnila. Protože ve vyšším počtu nemají dostatek kontrol, a když je méně praxe, může to být na úkor kvality.
Mění se za poslední roky počet pozitivních případů v Česku?
Není v tom diametrální rozdíl, je to taková sinusoida, někdy za rok čtyři, častěji kolem deseti. Není to tak, že by pár let nebylo nic a pak najednou třicet. Světová antidopingová asociace vnímá, že efektivita testování je malá, a tak zavádí nový přístup tzv. intelligence investigation. Chce, aby sportovní komunita měla možnost oznamovat podezření na doping a antidopingový výbor s ním sofistikovaně pracoval. Chce, aby v každém antidopingovém výboru byl někdo investigativní třeba s policejním backgroundem a uměl sofistikovaně odhalovat doping.
Upozorňování na dopingová podezření už u nás probíhá.
Ano, ročně máme několik oznámení, která jsou validní, další jsou neopodstatněná. WADA chce, abychom v tom byli ještě aktivnější a pomáhali těm, kdo třeba mají nějaké podezření. A k tomu potřebujeme někoho, kdo s tím umí pracovat.
Představení vizuální identity Antidopingového výbor ČR. Zleva dopingový komisař Ladislav Svoboda, předseda Národní sportovní agentury Ondřej Šebek, sportovkyně Kateřina Neumannová, ředitel ADV Martin Čížek a tvůrce identity Martin Kermes.
Budou i nadále uváděna jména sportovců, kteří se provinili?
Na našich stránkách jsou jména sportovců, kteří byli pravomocně potrestáni. Byť sportovně-právní veřejnost s tím trochu bojuje, jestli to není dvojí trestání, což je v trestním právu zakázáno. Tady je sportovec potrestán zákazem činnosti, a ještě sociálně zveřejněním jména. Podle antidopingového kodexu WADA je ale zveřejnění jména součástí trestu, aby tam byla i preventivní složka, když se známý sportovec dopustí prohřešku a dozví se to veřejnost.
Nejviditelnější byla v českém prostředí kauza tří hradeckých hokejistů. Proč se její dořešení tak dlouho táhne?
Vnímám, že už začala nová sezona a sportovní veřejnost by chtěla, aby kauza byla dořešena. Ale musíme respektovat práva sportovců. Opravdu nejde o žádné zametání pod koberec, ta kauza se řeší, je na stole Národního rozhodčího soudu pro sport, hráči mají renomované advokáty, kteří je budou zastupovat. A právní pravidla je třeba respektovat se všemi lhůtami, právy na znalecký posudek, předkládáním důkazů… Pokud by měli být hráči potrestáni, může to pro ně být likvidační z pohledu kariéry, rozhoduje se o jejich životech a rodinách, tak je třeba zkrátka ten proces udělat správně, jinak to nejde.
Stále věříte, že do konce roku padne verdikt?
Věřím, že by mohlo padnout prvoinstanční rozhodnutí, ale záleží i na protistraně, jak se bude hájit a přinášet nové důkazy, čímž se spor může protahovat.
