Článek
Němečtí pořadatelé hokejového mistrovství světa mužů ohlásili, že jsou připraveni se akce vzdát. Ve Švédsku rovněž hledají cestu, jak ruské a běloruské sportovce nepustit na mistrovství světa v klasickém lyžování. Když se o to ale pokusili organizátoři Světového poháru v moderním pětiboji v Litvě, akce jim byla mezinárodní federací odebrána.
Hledat optimální řešení ale budou čím dále častěji i organizátoři sportovních akcí v Česku, nejen při světovém šampionátu hokejistek do 18 let v Ostravě.
Příští rok se v Česku koná například mistrovství světa ve sportovním lezení v Brně, Světový pohár ve vodním slalomu v pražské Troji či Světový pohár ve veslování v Račicích. Vždy se jedná o akce federací, které již umožňují start Rusů a Bělorusů pod hlavičkou neutrálních sportovců.
Ruští hráči s neutrálním statusem už se po vypuknutí války v Česku objevovali například na tenisových turnajích. České svazy i organizátoři akcí by ale po státu chtěli jasný postoj, jak postupovat při akcích, na které se jim budou hlásit sportovci z Ruska a Běloruska. Ten u politiků z vládních stran zatím chybí.
Ministr sportu Boris Šťastný (Motoristé) prohlásil pro ČTK, že vstup ruských a běloruských sportovců podléhá vízové politice stejně jako u jiných ruských občanů, což spadá pod ministerstvo vnitra, a on sám by to nedoporučil.
Předseda strany a ministr zahraničí Petr Macinka pro Novinky.cz uvedl, že „možnost startu ruských hokejistek na juniorském MS a priori neodmítá a vylučovat mladé sportovce ze soutěží z politických důvodů mu nepřipadá správné“, na druhou stranu nepovažuje za vhodné, aby v Česku zněla ruská hymna.
Předseda koaliční SPD Tomio Okamura pak Novinkám napsal, že „sportovci nemají být trestáni za politická rozhodnutí představitelů svých zemí“.
Jednoznačné doporučení z nejvyšších míst tak chybí a Šťastný ho ani neplánoval udělit. „Já bych to nerad doporučoval, protože to je jejich (svazů) svobodné rozhodnutí,“ uvedl v Nedělní debatě na České televizi.
„Svaz se může ocitnout mezi požadavky mezinárodní federace a podmínkami, které pro pořádání akce stanoví Česká republika. Potřebuje srozumitelnou oporu pro rozhodnutí, aby postupoval v souladu s českými pravidly a současně nevystavil sebe ani pořadatele riziku právních sporů či následných postihů,“ vysvětluje předseda České unie sportu (ČUS) Jan Boháč.
Postoj ČUS, která sdružuje sportovní svazy, je neměnný. „Dokud agrese pokračuje, návrat ruských reprezentací do vrcholných mezinárodních soutěží považujeme za nepřijatelný,“ dodává Boháč, podle něhož rozhodnutí CAS pomáhá legitimizovat ruskou agresi na Ukrajině.
