Článek
„Boulder je to poměrně dlouhý. Myslím si, že je to přesně takový styl, který mně sedí. Je to vlastně něco mezi krátkou cestou a dlouhým boulderem. Je to vlastně sedm těžkých kroků do dobrého odpočinku v koleni a dalších sedm těžkých kroků a potom už lehčí dolez,“ uvedl Ondra v nahrávce pro média.
Seděl mu nejen proto, že je dobrý v používání kolen. „Zároveň je to i hodně o patování a takové tenzi v celém těle. A o tom vyladit jednotlivé pozice těla. Když se člověk natočí o centimetr vedle, tak už například ta pata nebo koleno tolik nefunguje,“ řekl třiatřicetiletý český reprezentant, který se na umělých stěnách už boulderingu nevěnuje.
Iagnemma mu prozradil správný postup, který Ondra následoval. „V podstatě jsem všechny kroky lezl jako Elias. Pro mě osobně určitě nejtěžší boulder, co jsem kdy vylezl,“ radoval se.
Sám by pro tuto cestu navrhl spíše obtížnost 9a, i když boulder považuje za o něco málo těžší než ten papírově stejné úrovně s názvem Soudain Seul, který zdolal loni ve Francii. „I když by to mohlo být i relativně poctivé. Ale myslím, že čas ukáže,“ uvedl.
Při pátečním úspěšném pokusu byl pod tlakem, protože pak přišel déšť a hrozilo, že už nebude mít další šanci. „Je pravděpodobné, že za pár dní boulder zateče, některé chyty budou mokré a než na tenhle boulder v docela vysoké nadmořské výšce přijde zima a sníh, tak dost možná už vůbec nevyschne. Takže jsem si připadal jako na nějakém mistrovství světa nebo na olympiádě, protože jsem věděl, že prostě ten den to musím vylézt. Naštěstí se mně to podařilo všechno ustát a přetavit do perfektního dvouminutového lezení,“ dodal.
