Hlavní obsah

Čipy v těle, i tak mrazivá může být vize sportu

Aktualizováno

Když dorazil do Prahy na konferenci Sport Alive, organizátoři ho v prezentaci nazvali Muž, který zachránil olympiádu. Nejde o přehánění, Michael Payne jako první ředitel marketingu Mezinárodního olympijského výboru výrazně pomohl dostat hnutí z krize v 80. letech. Při své přednášce zároveň představil vize, jak by sport mohl vypadat v dalších dekádách. A je to odvážná a v mnohém mrazivá predikce.

Foto: Sport Alive

Michael Payne vystoupil v Praze na konferenci Sport Alive.

Článek

Payne byl původně akrobatickým lyžařem, ale na Britských ostrovech jsou podmínky pro tento sport výrazně omezené. „Od státu jsem neměl žádnou podporu, takže jsem si musel shánět sponzory, prvního jsem získal v šestnácti letech. A brzy jsem zjistil, že ve sportovním byznysu jsme úspěšnější než na lyžích,“ popisuje.

Většinu profesní kariéry strávil v Mezinárodním olympijském výboru v jeho nelehkých letech. „V roce 1983 MOV zkrachoval. Neměl peníze, nikdo nechtěl pořádat olympiády, protože jsou drahé a příliš politické. Dnes už si na to skoro nikdo nevzpomene,“ líčí Payne.

Po „olympijské“ kariéře se přesunul do formule 1, pracoval tak s nejvýraznějšími postavami světové sportovní diplomacie.

„Juan Antonio Samaranch byl největším politikem. To, jak před hrami v Soulu obešel Severní Koreu, aby získal Sovětský svaz a Čínu, byla mistrovská lekce machiavellismu,“ popisuje kroky bývalého předsedy MOV, které rozebírá ve své nové knize Tajné dohody světového sportu.

„A Bernie Ecclestone byl mistrem vyjednávání, bezohledný pokerový hráč. Být s ním u stolu, když vyjednával s Putinem, bylo dobrodružství,“ usmívá se Payne, jenž byl pravou rukou dlouholetého šéfa formule 1.

Získal tak dost zkušeností, aby se mohl pustit do předpovědí a vizí, kam se sport bude v nejbližších dekádách posouvat. Sport.cz vybral šest jeho odvážných predikcí, které Payne na Sport Alive prezentoval.

Technologie v těle

Senzory na pásech kolem hrudníku fotbalistů či chytré hodinky měřící spoustu tělesných funkcí jsou dnes už běžnou součástí sportovních tréninků a utkání. Podle Paynea ale technologie půjde ještě dál.

„Už nebudou jen na těle, ale v těle. Sportovci budou procházet rámy, jestli nemají něco implantovaného,“ tvrdí Payne a uvádí příklad dánského fotbalisty Christiana Eriksena, jenž má po srdeční zástavě voperovaný kardioverter-defibrilátor a i po operaci dál nastupoval.

„Kde bude ta hranice, co pomáhá zdraví a co už zlepšuje výkon? Blížíme se do éry, kdy bude možné technologiemi posouvat vlastní schopnosti, z toho pohledu jsme vlastně v prehistorické době dopingu ve srovnání s tím, co přijde,“ tuší Payne.

Posune se podle něj i vybavení. „Boty či tenisové rakety budou schopny přijímat data, pomocí umělé inteligence je okamžitě vyhodnotit a měnit své nastavení,“ očekává, že vliv technologie na výkon bude stále stoupat.

„Budeme pořád sledovat souboje na hranici lidských možností, nebo bude sportovec jen pasažérem v souboji technologů jako tomu částečně je ve formuli 1?“ ptá se Payne.

Trénink podle AI

Umělá inteligence stále významněji zasahuje do většiny sfér lidského života, sportovní příprava není výjimkou. Část trenérů dává stále převážně na pocity a zkušenosti, ale vliv AI dat roste.

„Umělá inteligence v budoucnu už nebude jen asistentem kouče, ale architektem výkonu,“ tvrdí Payne, který zná dobře i čínský trh ze spolupráce s technologickým gigantem Alibaba. Viděl tak humanoidního tenisového robota, jenž se dá uzpůsobit na hru konkrétního protivníka. A ve svých předpovědích jde ještě dál.

Foto: Sport Alive

Michael Payne se svou knihou o zákulisí vrcholového sportu.

„Baseballista bude mít helmu s augmentovanou realitou nastavenou na libovolného nadhazovače, na něhož bude trénovat ještě, než se v realitě potkají. Běžec si předem nastaví svého vodiče, jenž poběží tempem, jaké potřebuje,“ očekává.

Technika místo rozhodčích

Čároví rozhodčí na řadě tenisových turnajů ustoupili jestřábímu oku, technologie VAR získává stále větší vliv v kolektivních sportech. „Myslím, že nejsme daleko od dronů, které budou schopny práci rozhodčích nahrazovat, té techniky bude čím dál více,“ říká Payne.

Přijdou sudí zcela o práci? „Můžeme získat rozhodování se strojovou přesností. Je nesporné, že AI může sport vylepšit, ale je otázka, jestli mu tím nesebereme duši,“ přiznává obavy o esenci sportu, které se ostatně už v debatách o VAR objevují.

Televizní revoluce

Payne měl v Mezinárodním olympijském výboru na starosti prodej televizních práv, téma vysílání je mu tak blízké. I to podle něj projde velkou proměnou.

„Obývací pokoj bude produkčním studiem, každý fanoušek bude režisérem,“ předpovídá. Už dnes ostatně technologie umožňují divákům si částečně sestavit přenos. „Integrace diváka je klíčová,“ tvrdí Payne. Vedle velkých vysílatelů očekává nárůst vlivu dalšího hráče na trhu – samotných sportovců.

„Ti už dnes tvoří vlastní obsah. Řadu diváků tolik nezajímá samotný sport, ale život těch hvězd. Co jedí, jaká mají rádi zvířata. Sportovci budou mít ještě větší kontrolu nad obsahem a možnost ho monetizovat,“ předpokládá Payne, že to, co dnes šíří (nejen) sportovci na sociálních sítích, se v budoucnu stane i placeným obsahem.

Souboje avatarů

Zřejmě nejrevolučnější myšlenka se týká toho, jak bude vypadat sport na samotných stadionech. „Ty musejí přinést nový level zábavy, nabídnout víc, než vidí fanoušek z gauče. Energii, kolektivní emoce. Doba pasivního sledování je pryč. Každý fanoušek má dnes v telefonu superpočítač, který chce použít,“ vypráví Payne.

Jaká je tedy jeho futuristická vize? „Finále mistrovství světa se může hrát na pěti kontinentech najednou ve stejný čas. Zápas bude v New Yorku, ale fanoušci nebudou chtít dát 10 000 dolarů za cestu z Argentiny nebo Španělska,“ dává příklad.

„A tak na dalších stadionech budou diváci sledovat živé avatary tak, že nepoznáte rozdíl, a budete mít zkušenost jako v New Yorku,“ tvrdí Payne. Až příliš bláhové? „Zajděte si do Londýna na představení avatarů skupiny ABBA. Přijde vám, jako byste byli na koncertu před čtyřiceti lety,“ namítá.

Politické zásahy

Nejchmurnější vize, která už je částečnou realitou. „Pro politiky je sport nástrojem vlivu a snadný cíl, což je ta největší hrozba,“ říká Payne a pro příklady nemusí chodit daleko. Třeba v případě světového šampionátu ve fotbale a intervence prezidenta Donalda Trumpa proti udělení červené karty americkému hráči.

„Tam byla překročena červená linie,“ tvrdí Payne. „Částečně se v posledních deseti letech vracíme do dob studené války. Je nebezpečné ukazovat, že tenhle sportovec smí startovat, tenhle ne, podobně jako u celých zemí, pak se sport stává zbraní,“ říká v narážce i na pomalu se vytrácející zákaz startu ruských sportovců.

„Vede se o tom velká debata. Ale když suspendujete jednu zemi, je tu řada dalších zemí, které porušují rezoluce OSN, proč ty startovat mohou? A když budete stavět bariéry, proč jednotlivec nemůže závodit jen kvůli krokům své vlády, rozloží se celý systém,“ myslí si 68letý sportovní funkcionář a byznysmen.

Související témata: