Článek
Jak se cítíte po nemoci?
Naprosto v pohodě. Celou nemoc jsem jen neproležela, abych neztratila kondici, jezdila jsem například na trenažéru na pokoji. Nejhorší pro mne byl ten strašný kašel, ale ten už je také pryč. Snad jen dva dny v Inzellu, kam jsme se z Hamaru přesunuli na přípravu, jsem nebyla na ledě, abych neprochladla.
V Heerenveenu jste od neděle, jak tady probíhá příprava?
Od pondělí jezdím na ledě. Trénuji tady naplno.
Formu jste neztratila?
Věřím, že ne. Pokud při závodech něco nezbabrám technicky, mělo by být všechno v pořádku. Dva dny bez ledu by neměly být znát.
Takže minimálně na třech a pěti kilometrech pojedete o medaile...
Do každého závodu jdu s tím, abych zajela co nejlepší čas. Na konci závodu se pak ukáže, na co to stačilo.
Heerenveen je hlavním městem světového rychlobruslení. Jak vám ovál v proslulé hale Thialf vyhovuje?
Jezdím tu moc ráda. Led je vždycky perfektně připravený a atmosféra je fantastická. Dokáže mě pokaždé vyburcovat k maximálním výkonům. Mám tady i fanoušky a z Česka přijedou další. Určitě se budu cítit dobře, jako doma, a budu je chtít potěšit.
Ireen Wüstová mění tým. Může to mít vliv na její výkony?
Myslím si, že ne. Pokud vím, neodchází ve zlém. Působí tady, že je v naprosté pohodě. Já její krok chápu. Potřebuje jezdit s chlapama, protože v čistě ženském týmu neměla soupeřku, někoho, s kým by se mohla rovnat, kdo by ji donutil jet naplno. Tohle dobře znám. Čtyři měsíce jsem jezdila také sama. To není ono. Měsíc a půl jezdím s polským sparingpartnerem, je to úplně něco jiného. Dá mi to mnohem víc. Ireen je na tom podobně.
