Článek
Paříž (od našeho zpravodaje) - Osmadvacetiletá sokyně Muchové má za sebou půlroční pauzu, kdy se vypořádávala s mentálním vyhořením. V Paříži startuje 170. hráčka světa na chráněný žebříček. A po Rusce Samsonovové a Polce Frechové skolila levoruká tenistka ve dvou setech i českou soupeřku.
„Rozhodně to nebyl můj nejlepší den. Fyzicky jsem se necítila úplně dobře a zároveň jsem na kurtu nedokázala najít rytmus. Jill mi hru hodně znepříjemnila, na antuce je moc dobrá a já jsem prostě nenašla sama sebe,“ tvrdila Muchová, která na kurtu působila zadumaně, zatímco Švýcarka rozdávala úsměvy a čerpala energii od svého týmu a fanoušků.
První zápasy na turnaji česká jednička odehrála na závěr denního programu ve stínu, ale na velkém kurtu Suzanne Lenglenové se před sluníčkem nebylo moc kam schovat.
„Posledních pár dní tu bylo opravdu velké vedro. Upřímně, to není typ počasí, které mi vyhovuje. Když jsou extrémní teploty, mám s tím na kurtu problém. Já mám ráda teplo, protože míče létají rychleji, ale když hrajete v poledne a slunce vám celý čas svítí na hlavu, tak to pro mě není ideální. Minulý týden jsem byla nemocná a myslím, že v tomhle extrémním horku mi to určitě nepomohlo. Celkově nefungovalo vůbec nic. Nic si nesedlo tak, jak mělo,“ řekla Muchová.
Ve druhé sadě sice vedla 5:1, ale ani to jí na prodloužení utkání do třetího setu nestačilo. „Pak se všechno seběhlo strašně rychle. Najednou bylo skóre vyrovnané a já nedokázala dotáhnout důležité momenty. Opravdu zvláštní výkon.“
Přidaly se i nepříjemné potíže. „Udělaly se mi puchýře na prstu u nohy, proto jsem si zavolala ošetření. Poslední dva gamy jsem to cítila čím dál víc a už jsem se nemohla pořádně klouzat,“ vysvětlovala Muchová.
Krach ve třetím kole ji štval i kvůli tomu, jak dobrou má sezonu. Díky triumfálnímu tažení na tisícovce v Dauhá i díky stuttgartskému finále se vrátila do top 10. A na Roland Garros to chtěla 29letá tenistka potvrdit.
„Samozřejmě to bolí. Třetí kolo není úplně to, v co jsem doufala. Chtěla jsem v turnaji dojít dál a postupně zlepšovat svou hru. Bohužel, byl to prostě špatný den…“
