Článek
„Obě jsme bojovaly s větrem a deštěm, podmínky byly hodně složité. Nehrála jsem pár týdnů, měla jsem problémy s loktem, ale tohle byl docela dobrý zápas,“ vyprávěla Vondroušová v anglické části tiskovky. „Celkově to byla moje nejlepší sezona, měla jsem hodně těžkou skupinu, a navíc všechny holky teď proti mně kvůli Wimbledonu chtějí hrát dobře.“
Třikrát přerušený duel s Gauffovou však oproti soubojům s Polkou Šwiatekovou a Tunisankou Džábirovou zvládla ‚Maky‘ nadstandardně. „Asi byl nejlepší, co jsem odehrála i při těch podmínkách, co tady byly. Cítila jsme se líp, předtím ty zápasy byly všelijaké. Podávala jsem na výhru, ale mám aspoň setík. Je dobrý nedělat si z toho hlavu. Na to, co se tu dělo s větrem a deštěm, tak jsme to zvládaly docela dobře,“ líčila Vondroušová.
Zatímco po příletu do Mexika byla rozčarovaná z podmínek a netušila, co od sebe může čekat, tentokrát působila optimisticky. Podle všeho se také těšila za českým týmem, který už se usadil v Seville.
„Asi člověk potřebuje nahrát pár zápasů. Já moc netrénovala a člověk je docela vyjukanej. Dneska to bylo o pár míčích, ale před tou Sevillou je to lepší. Tam budeme hrát v hale a na rovném kurtu,“ smála se. „Psala jsem si s holkama i s kapitánem, ptala jsem se, jestli je kurt rovný… Takže super, už se tam těším,“ oddechla si vítězka z All England Clubu, která ve Španělsku doplní Marii Bouzkovou a Lindu Noskovou.
Další dvě nominované Češky Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková ale musí čekat, jak se vyvrbí situace v jejich deblové skupině, kterou zkomplikoval nedohraný duel mezi Gauffovou a Pegulaovou proti Siegemundové se Zvonarevovou (6:3, 1:1). K+S by k postupu do semifinále potřebovaly výhru Američanek 2:1 na sety a lepší poměr gamů, než mají obě dvojice…
„My máme letenky na sobotu. Přiletíme do Sevilly v neděli kolem oběda a uvidíme. Je to spěch, když hrajeme v úterý, snad to bude dobrý, ale holky jsou všechny skvělý, můžeme za sebe zaskakovat navzájem. Teď se budu modlit, abych spala v letadle,“ tvrdila Vondroušová.
Ze své premiéry mezi elitou byla nejprve dost rozpačitá. Ale konec byl lepší, tak proč se tím trápit. „Vidím, jak lidi budou říkat tři prohry a tak, ale pro mě bylo dobré, že jsem dokázala hrát vyrovnaně první set s Igou, nebo ten poslední duel s Coco. Je to znamení, že tyhle zápasy hrát můžu, zabojovala jsem a mám solidní pocit.“
I když od tripu do vyhlášeného letoviska čekala přece jen něco jiného. „Ten týden byl šílenství. S mamkou i s Miri (Kolodziejovou) jsme si říkaly, že jsme nečekaly, že tu bude křivý kurt, šestkrát se bude přerušovat a k tomu ten vítr. To by nikoho nenapadlo ani ve snu. Příští rok to snad bude jinde, ale hrozně jsem si přála se na Turnaj mistryň dostat a ani ty prohry mi tenhle pocit nevezmou.“
