Vévodkyně z Kentu se nemýlila. Před 25 lety slavila Novotná triumf v milovaném Wimbledonu

Věra Suková prohrála ve finále Wimbledonu 1962. Martina Navrátilová získala svých devět velkých travnatých titulů až po emigraci. Ve finále 1981 a 1986 ztroskotala Hana Mandlíková. A ve dvou soubojích o trofej (1993, 1997) to nevyšlo ani Janě Novotné. 4. července 1998 však byly planety blonďaté tenistce nakloněny.

Kromě fanoušků Nathalie Tauziatové bylo toho dne ve Wimbledonu jen minimum lidí, kteří by Novotné ten velký okamžik nepřáli. Vzpomínky na její první finále se Steffi Grafovou byly dosud bolavé. Češka v něm vedla 6:7, 6:1, 4:1 a 40:30. Německá šampionka byla naprosto bezradná proti preciznímu útočnému výkonu Novotné. Ta ovšem při gamebolu na 5:1 zahrála dvojchybu, pokazila další dvě smeče a psychicky se rozložila.

Krutou porážku pak oplakala na rameni vévodkyně z Kentu, která v interview pro BBC čelila otázce, zda její vstřícnost byla vůbec vhodná pro členku Britské královské rodiny. „Možná si to někdo nemyslí, ale jsme lidé. A z mé strany to byla přirozená reakce, když jsem viděla, jak Jana pláče," prohlásila rázně vévodkyně. Už tehdy Novotné řekla, že se vrátí na kurty silnější a ve Wimbledonu vyhraje. Chvíli to ale trvalo.

V roce 1994 prohrála česká smolařka ve čtvrtfinále s Navrátilovou, o rok později v semifinále znovu s Grafovou a v roce 1996 ve čtvrtfinále opět s fenomenální Němkou. V roce 1997 se Novotná probila do finále, v něm však proti šestnáctileté Martině Hingisové získala jen první set.

Už ale nepropadala marnosti. Při ceremoniálu byla veselá. Hingisové dokonce trofej na chvilku 'ukradla'. „Do třetice všeho dobrého to určitě vyjde," pravila vévodkyně z Kentu. A nespetla se.

„Od začátku jsem hrozně ráda hrála na trávě. Možná mi to připomínalo, jak jsme doma jako děti hrály na trávě fotbal a další hry. Bylo to pro mě přirozené, i když tráva nebyla tak kvalitní jako dnes. Ale vyhovovalo to mému stylu. Cítila jsem se na tom dobře a viděla jsem, že ostatní hráčky mají problémy. Brala jsem to jako zábavu. Jak to špatně skákalo a občas jsem tam padla a měla jsem ten kontakt s přírodou," popisovala Novotná před lety v rozhovoru pro Sport.cz.

Před čtvrtstoletím brněnská rodačka definitivně překreslila svůj wimbledonský obraz zlomené a plačící poražené. Svět naopak obletěly fotky, jak po finálové výhře nad Tauziatovou klečí na kurtu a zvedá ruce k nebi.

Za celý turnaj Novotná ztratila jediný set! Ve čtvrtfinále zvládla bitvu s osmnáctiletou Venus Williamsovou a v semifinále dokázala rozebrat i nesoustředěnou Hingisovou. Zatímco Novotná přiletěla do Anglie s dvoutýdenním předstihem a v Eastbourne získala titul ve dvouhře i ve čtyřhře, Švýcarka mezitím absolvovala dovolenou v Alpách, natočila reklamu na šampón a dorazila do Londýna jen čtyři dny před začátkem Wimbledonu.

„Jana ukázala víc zkušeností a vyzrálosti," chválila finalistku legendární Chris Evertová.

I když českým tenisovým fanouškům ve druhé sadě duelu s Tauziatovou párkrát zatrnulo, zkrácená hra byla ze strany Novotné mistrovská. Forhendovým returnem po lajně stanovila výsledek zápasu na 6:4, 7:6 a o svou radost se hned běžela podělit do hráčské lóže, kde se dlouho objímala s maminkou Libuší.

„Když o den později procházely areálem během mužského finále mezi Samprasem a Ivaniševičem, držely se za ruce a vypadaly, že se vznášejí," popisoval britský deník Guardian.

Jana Novotná zemřela po dlouhém boji se zákeřnou chorobou 19. listopadu 2017. Vzpomínky na nejšťastnější den jejího sportovního života by ale neměly vyblednout.