Článek
Londýn (od našeho zpravodaje) - V All England Clubu zažívá 36letá tenisová legenda možná větší šrumec než jako aktivní hráčka. Do Londýna dorazila s maminkou, manželem Jiřím Vaňkem a tříměsíčními dcerkami Emmou a Ellou. „Za chvíli musím kojit,“ hlásila.
Ve Wimbledonu jste naposledy hrála loni. Jak se vám za těch dvanáct měsíců obrátil život vzhůru nohama, když máte doma místo jednoho dítěte rovnou tři?
Mít během dvou let tři děti je docela mazec. Nedávno jsme oslavili Péťovy druhé narozeniny, událo se toho strašně moc. Zatím to nějak zvládám, ale někdy je to s třemi malými dětmi vážně náročné.
Co říkáte na to, že sobotní program finále bude vyloženě český?
Je fajn, že to takhle vyšlo. Co víc jsme si mohly přát?
Jste ráda, že česká tradice, kterou jste tady dvěma tituly zažehla, takhle pokračuje?
Děkuji. Já ale myslím, že ji před námi zažehla samozřejmě Martina Navrátilová. Pořád ji beru za Češku, ať je to tak, nebo tak. A také Jana Novotná. Ta tradice tady prostě je a je pěkné, že v ní zase někdo pokračuje.
Všichni se tu Karolíny s Lindou ptají, jak je to možné, že Češky tak dominují, máte vysvětlení?
Češky to tady zkrátka umí, takže proč ne. Škoda, že Wimbledon není u nás v Česku, to by bylo asi úplně o něčem jiném. Myslím, že máme takovou náturu, že nám tráva sedí.
Současné hráčky vás často zmiňují jako svůj vzor. Co na to říkáte?
Trochu se kvůli tomu cítím stará… Ale na druhou stranu je to strašně hezké a moc si toho vážím. Vím, že Linda byla ještě malá, když mě viděla vyhrát. Tehdy jsem si vůbec neuvědomovala, že to jednou může někdo takhle vnímat.
Když se díváte na Lindu, vidíte tam víc podobností s vaším tenisem?
Agresivní hra je opravdu hodně podobná, a také chladnokrevnost. Občas mi přijde, že nedává najevo tolik emocí a působí flegmaticky. Pro tenis je to skvělá vlastnost, protože je to nesmírně těžký sport, hlavně na psychiku. S touhle povahou je pak o něco snazší to zvládnout. Přijde mi, že do toho zkrátka chodí, to je asi ta největší podoba.
Nezdá se vám, že Lindin příběh připomíná váš rok 2011? Je jí jednadvacet let, vyhrála před Wimbledonem velký turnaj jako vy v Madridu, má podobný styl hry.
Abych byla upřímná, nesledovala jsem to úplně do detailů a nevracela se zpět k tomu, jak tehdy probíhala celá moje sezona. Vím ale, že Linda i Kája otočily zápas z mečbolu, a po takových momentech se většinou jde daleko. Stalo se to oběma, Lindě sice o něco dříve proti Cirsteaové, ale tak už to zkrátka bývá.
Co se vám z vašich triumfů tady vybaví nejvíc?
Maria (Šarapovová) byla tehdy favoritkou, což ze mě sňalo tlak. Mnohem větší tlak jsem cítila v roce 2014, kdy jsem hrála ve finále proti (Eugenii) Bouchardové. To bylo jako nebe a dudy.
Komu teď budete fandit?
I kdybych měla favoritku, tak vám ji neprozradím. Nebylo by to fér. Ale myslím si, že je to opravdu fifty-fifty.
Znáte se s oběma finalistkami nějak blíž?
S Lindou moc ne, je o dost mladší. Samozřejmě jsme se párkrát potkaly a popovídaly si v šatně. Karolínu znám o něco déle a o trochu víc, ale také ne úplně dokonale.
Zítra tedy budete v královské lóži?
Určitě. Pamatuji si, že při finálových zápasech tam vždycky seděly Billie Jean Kingová, Martina Navrátilová a další bývalé vítězky. Myslím, že na finále takto bývalé šampionky zvou standardně. S Martinou to bude fajn.
Už jste nějak probíraly, že byste si společně zahrály turnaj legend?
Někdy v budoucnu bych ráda. Předběžně jsme si o tom psaly a věřím, že nám to oběma zdraví dovolí. Já po porodu dvojčat ještě nejsem ani náhodou připravená, bylo by to pro mě strašně těžké. Martina měla zdravotní komplikace, takže doufám, že nám to vyjde příští rok.
